Diskuze

22.03.2012 23:47

Děti/ne děti/kolik

vzdělání/ne vzdělání/jak

singles/rodina

potřebujeme umění? K čemu?

Cvičení ANO/NE

Drže se za palec

 

http://www.britskelisty.cz/9901/19990122j.html

 

Kurz umění argumentace: http://www.navigocz.eu/index.php?option=com_content&view=article&id=157&Itemid=297

Hádky

1. Držte se tématu
Nezapomínejte, kvůli čemu se hádáte. Nezatahujte jiná témata jako "ale vloni..", "tvoje matka..." atd.

2. Nikdy nemluvte urážlivě
Můžete mluvit hlučně a zabíhat do podrobností, ale nenadávejte. Snažte se formulovat své prohlášení podle vzorce "Když uděláš to a to, připadám si tak a tak...". Vy sami jste odpovědní za to, co vám vychází z úst, takže se nevymlouvejte, že "vám to prostě ujelo..".

3. Při vyjadřování emocí mluvte o přítomnosti
Vyhýbejte se slovům "vždycky" nebo "nikdy". Vaše prohlášení by se měla týkat přítomnosti "Teď tě tak nesnáším!", "Zrovna teď ti vůbec nevěřím!" Neodcházejte, netrucujte a nemlčte.

4. Dohodněte se na signálech dočasného přerušení
Někdy je hádka příliš únavná, prudká nebo zdrcující, nebo prostě jen v nevhodnou dobu. Dohodntěte se na signálech, kterými hádku okamžitě přerušíte. V mezičase si navíc člověk uvědomí, co je zbytečné a na čem skutečně záleží. Pocity jsou nestálé a vrtkavé, nesnažte se je udržet beze změny. Láska i nenávist jsou mezi milenci běžné pocity.

5. Dopřejte si v odpočinkovém čase něco příjemného
Najděte si v čase přerušení nějakou příjemnou činnost - jděte do kina, snězte tabulku čokolády nebo si běžte zaplavat. Zpočátku to možná nebude snadné, protože na to nebudete mít náladu, ale právě o to jde.

6. Neustupujte ze svých stanovisek, ale přesto buďte přizpůsobiví
Přílišné ustupování se vždy vymstí - člověk je rozmrzelý a má sklon hromadit své špatné pocity. Lepší je usilovně na něčem pracovat třeba i půl roku a postupně najít východisko než ustoupit  a mít pocit, že jste zradili sami sebe. Zároveň byste však měli přiznat své chyby a přijmout věcnou kritiku a připomínky.

7. Smiřte se se současností a zapoměňte na minulost
Minulost je pryč a nikdo ji nezmění. Cítíte-li potřebu vyjádřit své pocity v souvislosti s minulostí, udělejte to, ale potom se začněte zabývat přítomností.

8. Nezapomínejte, že smyslem všech hádek je zlepšení
Výsledkem "správného hádání" je srozumitelnost a otevřenost novým možnostem. Člověk se může hněvat, ale přesto se může ovládat. Pokud cítíte, že začínáte ztrácet hlavu, omluvte se, odejděte do jiné místnosti a uklidněte se. Ztráta sebekontroly je většinou způsobena strachem.

Úspěšný konec hádky poznáte tak, že se oba budete cítit klidněji.

 

 

Zvolte si vhodný čas a místo! Nejlépe samozřejmě po vzájemné dohodě. Výměna názorů ve chvíli, kdy náš partner musí doslova za pár minut odkráčet do práce, nemůže dopadnout dobře. Pak se nelze divit, pokud za ním ten druhý ještě z okna vříská: "Ty si klidně odejdeš a mne tady v tom necháš!" Přitom je opravdu dost sporné, zda odcházející odchází "klidně". Ke komunikačním zlozvykům patří i snahy řešit zásadní problémy v hloubi noci. Jen si představte, jak by vám asi bylo, pokud by onu, pro vás tak významnou, výměnu názorů ukončilo partnerovo spokojené pochrupkávání. Případně, když by vás už posté budil, že právě teď si s ním prostě povídat budete a basta! Zrovna ideální příležitostí pro konstruktivní výměnu názorů nebude zřejmě ani slavnostní rodinný oběd u příležitosti významného životního jubilea paní tchyně.

Ujasněte si cíl! Bude-li jím snaha porazit či pokořit toho druhého, pak se zřejmě dočkáte pouze dlouhé série Pyrrhových vítězství. Optimálním cílem bývá naopak snaha společně problém zvládnout. Což samozřejmě nevylučuje, že nedílnou součástí je též abreakce - odreagování vzájemných tenzí.

Dodržujte pravidla fair play! Každý "podpásový" úder se vám jednou nějak vrátí! Ať už by šlo o zesměšňování partnera, poukazování na charakteristiky, za něž doopravdy nemůže, nebo o útok na cosi, co je pro něj významné a cenné ("aby ses z té své hysterické maminky náhodou nepominul!").

Buďte konkrétní, vyhněte se zevšeobecňování! Dávejte najevo, co vám vadí, co se vás dotklo, co byste chtěli změnit. Pokud možno ale na úrovni "zde a nyní". Používání ošklivých slůvek typu "vždy" či "nikdy" je počínání svým nešťastným způsobem sebevražedné. Dokonce i nepříliš bystrý partner se jich totiž okamžitě zmocní a začne vás decimovat příklady, kdy se přece zachoval jinak. Kamsi se přitom ztratí původní téma. Chcete příklad? Máte jej mít!Naštvalo vás, že váš manžel už po sobě zase neumyl hrnek od snídaně? Děje se mu to poměrně často? Jen si zkuste pronést: "Ty po sobě nikdy ten hrnek neumyješ!" Dám krk na to, že se následná debata začne točit okolo vlastně nadbytečného slůvka "nikdy". I lehce sklerotický muž zapátrá v paměti, aby vám na příkladech dokázal, jak mu křivdíte. Je to přece sotva pár let, co ten hrnek sám od sebe opláchl, a vy jste na něj teď tak zlá. Jako ostatně "vždycky"! Čímž si ovšem pro změnu naběhl on. Určitě budete mít pár příkladů, kdy jste zlá být mohla, a nebyla! A tak hezky dokolečka, dokola.

Zapojte se, buďte autentičtí! Dejte průchod emocím, aniž byste se ale snažili druhého ranit. Nementorujte, nesnažte se být "nad věcí". Jinak hrozí, že sice vyhrajete jednu bitvu, leč časem zcela jistě prohrajete vztah. Naučte se rány nejen rozdávat, ale i přijímat. Aniž byste se pohoršovali, uráželi a dávali najevo svou pomyslnou morální převahu.

Naučte se naslouchat, vyhněte se monologu! I hádka by měla být především dialogem, a ne snahou utlouci partnera záplavou slov. Pokud si nejste jisti, zda jste druhému správně porozuměli, nebojte se optat.

 

 

 

Oznamte, že se chcete "hádat"! Což samozřejmě berte trochu s nadsázkou. Dejte partnerovi najevo, že je zde něco, co byste s ním chtěli probrat, a pokuste se pro to nalézt vhodný čas a místo. Některé osvícené dvojice jdou dokonce tak daleko, že mají svou "hádací dobu". Obrazně řečeno - každý čtvrtek 21.00 až 21.15 si budeme navzájem k dispozici. Abychom si mohli sdělit, čím nám ten druhý udělal v uplynulém týdnu radost a co nás naopak ranilo, co bychom rádi změnili.

Odreagujte se a kritizujte, říkejte, co si skutečně myslíte! Aniž byste druhého uráželi. Docela účinné bývá, pokud mluvíme převážně v 1. osobě jednotného čísla. Tedy nikoli "Ty jsi takový a takový", ale "Když děláš to a to, tak já se cítím tak a tak".

Nebojte se uznat také své vlastní chyby! I kdyby to měl být jen výrok jako: "Já vím, holka, že to máš se mnou také někdy těžké, opravdu se snažím něco změnit, uznávám ale, že mi to zrovna moc nejde."

Najděte na tom druhém také něco pěkného! Aby se jeho pocity až nápadně nepodobaly pocitům právě zpráskaného psa. "Ano, vadí mi, když po sobě neuklízíš. Cítím se tu pak občas jako služka. Na druhou stranu ale uznávám, že se někdy snažíš. A že pro nás s dětmi děláš opravdu, co můžeš. Neboj, že bych si nevšímala!" Pravda, výrok: "To je dost, že ses alespoň jednou učesala" bude jen málokterá manželka vnímat jako pochvalu.

Nebojte se nabídnout (přijmout) gesta smíru! Jejich smysl spočívá ve snaze uvolnit po hádce přetrvávající napětí. Často stačí opravdu málo: "Hele, já si teď půjdu uvařit kávu, chceš také?" Opravdu jen vztahový ignorant začne namísto odpovědi recitovat úryvky z Mrštíkovic Maryši a ptát se, zda ta káva je od Žida nebo ze Spolku. V gestech smíru je dobré se střídat; jakákoli jednostranná a neopětovaná snaha mívá zpravidla dost jepičí život.

http://www.prozeny.cz/magazin/zdravi-a-zivotni-styl/zaujalo-nas/4578-pravidla-dobre-hadky

 

  • Nechovejte se násilně ani agresivně. Jakékoliv fyzické pošťuchování a strkání by mohlo vést k vážnějším problémům.
  • Pokud se k nějaké hádce schyluje v ložnici a ještě za podmínek, že na sobě nemáte oblečeno vůbec nic, vstaňte, přehoďte přes sebe nějaké ošacení a pokuste se přesunout třeba do obýváku nebo kuchyně. Ložnice je místem, kam žádné handrkování nepatří. Nazí si zase můžete připadat poníženě a zranitelně.
  • Snažte se mluvit pouze k věci, nevytahujte staré a už jednou vyřešené záležitosti. Když někomu odpouštíte prohřešek, hned v té chvíli je potřeba uvědomit si, že ho nemůžete proti protějšku vytahovat každý den, nebo kdy se vám to hodí. Uzavřeli jste starou záležitost? Odpustila jste? Tak se pokuste jít dál a neřešte to zbytečně dlouho.
  • Každé při dejte čas maximálně jeden den včetně uzavření celé záležitosti. Budete-li okolo sebe s partnerem naštvaně chodit několik dní, k čemu to povede? Dusná atmosféra, špatné spaní, naschvály, smutek... Hm, takže třeba k depresi? Neshoda, která se neventiluje nebo táhne neskutečně dlouho, je ubíjející. A taky neprospívá vztahu.

Po hádce se včas udobřete; samphoto.cz/jiunlimitedFOTO: SAMPHOTO.CZ/JIUNLIMITEDPo hádce se včas udobřete

  • Během rozepře je důležité vzít na vědomí, že ani jeden z partnerů by se neměl vyvyšovat nad druhého, ztrapňovat ho, urážet jízlivými komentáři a celkově útočit na jeho osobnost. Ať se děje cokoliv, nedělejte to... Když s tím začne on, raději odejděte, minimálně dokud ho to nepřejde. Někdy si spolu v klidu sedněte a určete pravidla hádky, aby se nikdo z vás (pro příště) necítil hloupě.
  • Po rozepři se omluvte, pokud si to situace žádá - např. kvůli nepřiměřené reakci, křivému obvinění, použití slova, které partnera zaskočilo... Určitě mnohé napadne, proč já se mám omlouvat jako první, když protějšek si nejde pro výrazy daleko a jediné, co umí, je křičet? Ukažte mu, že se situace dokáže řešit i jinak než cholerickým výstupem. Někdo mu to předvést musí a jelikož sousedka je tvor cizí, zůstává to prostě na vás.
  • Když už tedy k výměně názorů dojde, je třeba zanalyzovat, proč k hádce došlo čili jak zlikvidovat problém, kvůli kterému si teď nemůžete přijít na jméno. Máte nápady a řešení? Tak do placu s nimi. Uvažujte nad strategií!

Každopádně nikdo ze dvojice se po „správné" hádce nesmí cítit jako poražený. Pokud hádka skončí a oba budete cítit, že jste si řekli vše potřebné, ale o vítězství jednoho nebo druhého nemůže být ani řeč, dá se tato situace považovat za dobrou při. Potom jste si výborně poradili a příště už budete vědět, jak na to.

 

 

 

Žádné zesměšňování

 

Jedno z nejdůležitějších pravidel. Neztrapňujeme partnera, neurážíme, vyvarujeme se sarkasmů či jízlivostí. Rovněž je třeba zapomenout na zesměšňování partnerovy rodiny. Bylo by lákavé zaječet: "Ty jsi opravdu úplně stejnej jako tvoje matka!" Ale nedělejte to. Tato věta nemá v konstruktivní hádce co pohledávat.

 

Výrazy "nikdy" a "vždycky" jsou zakázané

 

Zevšeobecňování je hrob konstruktivní hádky. Žena tak snadno a ráda vychrlí obviňující fráze, které ovšem nemají logiku: "Nikdy jsi mě nikam nevzal! S ničím mi nepomůžeš!  Večer vždycky koukáš na fotbal!" Muž se zamyslí a právem namítne: "Ale vždyť jsme byli v sobotu v kině. Nedávno jsem vynesl koš. A včera jsem přece koukal na box.."

 

Nevracejte se do minulosti

 

Uzavřené incidenty nechte spát. Co bylo, bylo. Není přípustné vytahovat roky staré a dávno odpuštěné záležitosti. Vznikl-li konflikt kvůli dovolené, nemá smysl vracet se proti proudu času a vykřikovat: "Ale ty jsi byl vždycky křivák, jakživa nezapomenu, jak jsi tehdy celý večer zíral Horáčkové do výstřihu, a na mě ses ani nepodíval."

 

Kdy a kde se hádat?

 

I když emoce hrozivě bublají, přece jen není dobré hádat se na návštěvě u tchyně, v tramvaji či pod vánočním stromečkem. Občas je nevyhnutelné hádku přeložit na jiný termín, jako by to byla porada či obchodní schůzka.

 

Hádce, stejně jako divadlu, prospívá přestávka

 

Zní to sice divně, ale přípustné a možná i prospěšné je konstruktivní hádku přerušit. Někdy je to i nezbytné, například před odchodem do práce. V oddechovém čase si možná uvědomíte, jak byl celý ten spor malicherný.

 

Mluvit je dobré v první osobě jednotného čísla

 

Neříkáme tedy: "Včera ses choval jako hlupák, zase už ses mě nezastal před matkou, když mě napadala, že dávám dětem děravé ponožky." Lépe je říci: "Cítila jsem se opravdu bídně, když ses mě včera nezastal a neřekl, že mám spoustu práce a že jsem tu dírku na ponožce přehlédla."

 

Můžete být i pozitivní

 

Hádka doznívá, emoce opadají, proč se tedy nezamyslet a neříci něco v tom smyslu: "Hrozně jsi mě naštval, ale zas na druhou stranu chápu, že to se mnou taky nemáš lehký. Dáš si kafe?"

 

Nezapomeňte, co bylo cílem hádky

 

Člověk se může hněvat, ale nesmí se přestat ovládat. Cílem hádky nebylo pokořit toho druhého a pořádně si zařvat, nýbrž vyřešit problém. Za eventuelní "podpásové" údery se omluvte.

 

Hádka musí být ukončena včas

 

Ano, šarvátka by neměla trvat zbytečně dlouho, odborníci udávají jasnou hranici: jeden den. Pak by mělo přijít usmíření, byť třeba jen nenásilné a opatrné.

 

 

Euroduel ve finále

21.12. 2009, Magda Hrstková

Po usilovné práci, sepisování argumentů, studiu témat a problematik, po workshopu a bezpočtu diskuzí nanečisto jsme se dostali až k samotnému konci projektu – k finále. Konalo se 19. listopadu 2009 v nové aule VŠB-TU v Ostravě. Střetli jsme se s ostravským týmem Sedmička a hovořilo se na téma „Přijetí Východního partnerství jako předstupně členství v EU“. Z dvouhodinového debatního večera nakonec vyšel vítězně tým soupeřů. V určitém slova smyslu jsme však zvítězili i my, což dokázal ohromný potlesk našich spolužáků, kteří nám přijeli fandit.

Za podporu našeho týmu a pomoc s realizací projektu děkujeme paní Tkáčové. Náš velký dík rovněž patří panu Kučerovi, který s námi ochotně trávil svůj volný čas a zdokonaloval nás v rétorických schopnostech, strategiích debat a sestavování argumentů. A naše poděkování patří i spolužákům, kteří s námi do Ostravy jeli jako publikum a díky nimž proběhl celý večer v důstojném duchu.

Myslím, že budu mluvit za celý tým, když řeknu, že jsme udělali obrovský kus kvalitní práce. Není žádná legrace napsat deset stran dlouhý „position paper“ a zahrnout do něj veškeré argumenty. Děkuji celému týmu, že do toho šel s plným nasazením a obětoval přípravě hodiny svého volného času. Výsledky opravdu stály za to. Mluvit před celou aulou, kde seděla stovka lidí, byl velký zážitek. I přesto, že jsme se nestali vítězi, obstáli jsme před publikem se ctí a dokázali to, o čem vlastně celý projekt byl – prezentovat sebe a své názory, mluvit před publikem, reagovat a schopně argumentovat.

Více informací o celém projektu, včetně videozáznamu a dokumentů naleznete na www.euroduel.cz

Zpět