J. W. Goethe

05.06.2012 21:13

Johann Wolfgang Goethe

1749 - 1832, německý básník, dramatik
dílo: 

- Faust - "mystery" dílo, ďábel se vsadil s bohem o duši dr. Fausta, že pokud ten bude spokojen a ustane v hledání, propadne jeho duše peklu. Mefistofeles (ďábel) se F. snaží svést z cesty vědění. Omladí ho. F. se zamiluje do mladé Markétky. Ta ale pak zabije vlastní dítě a způsobí smrt bratra a matky. Odsouzena k smrti. Faust ji chce (s Mef.) zachránit, ale M. odmítá a díky tomu je její duše spasena.

- Utrpení mladého Werthera - tragický milostný román (v dopisech), nešťastná láska, hrdina končí sebevraždou. Ve své době vyvolal román vlnu sebevražd.

 

časová souvislost - http://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Cesk%C3%A1_literatura_v_letech_1750-1815

začátek českého národního obrození (Thám, Kramerius), česká literatura nic moc.

 

http://cs.wikipedia.org/wiki/Johann_Wolfgang_von_Goethe

Goethe - obrázky google (zajímavé)

Goethe (Stieler 1828).jpgJohann Wolfgang Goethe (28. srpna 1749Frankfurt nad Mohanem – 22. března 1832Výmar / Weimar) byl německý básníkprozaikdramatikhistorik umění a umělecký kritik, právník a politikbiolog a stavitel.

Vystudoval práva a přírodní vědy (učinil několik objevů, které popsal ve svých dílech). Působil jako právník, později byl dvorním radou a ministrem státní správy Sasko-výmarského vévodství.

Jako mladý se seznámil s Herderem, toto přátelství a zájem o magii (byl člen zednářské lóže) velmi ovlivnilo jeho tvorbu. Byl v čele skupiny Sturm und Drang (Bouře a vzdor), která měla vzdorovat tehdejší civilizaci a odstranit faleš. Vzorem jim byl William Shakespeare.

Goethe hodně cestoval, při návštěvě Itálie (Řím) a Sicílie (Palermo) se seznámil s antikou, pokládal ji za vrchol kultury, Řecko považoval za nedostižný vzor.

Zajímavostí je, že měl poměrně silný vztah k Čechám a k Mariánským Lázním, zde se také r. 1821 seznámil se svou životní láskou (byl již velmi starý a ona byla velmi mladá) Ulrikou von Levetzow (4.2.1804 Löbnitz - 13.11.1899 Třebívlice na Litoměřicku). Sbíral také minerály, které pak daroval českému Národnímu muzeu.

Od roku 1775 žil ve Výmaru, kde je i pohřben. V té době se tam přistěhoval také Friedrich Schiller, aby mu byl nablízku a stal se jeho přítelem, k čemuž nakonec došlo. Vzájemný vztah procházel většími či menšími krizemi. Oba umělci ovšem stvořili mnohá díla, zejména rok 1797 je považován za „rok balad“, kdy vzniklo mnoho slavných balad a oba básníci se předháněli, kdo napíše lepší.

Již během svého života se stal velmi uznávaným autorem.

 

Faust - obrázky


 

  • Faust – Jeho stěžejní a nejznámější dílo. Jedná se o dvoudílnou filosofickou báseň, se silně magickým podtextem. Jako průvodce tímto dílem lze použít knihu Klíče k Faustovi (napsanou ve 20. stol.), která některé věci uvádí do souvislostí. Goethe ve Faustovi vyjadřuje své hlavní myšlenky, zobrazuje dobro a zlo. Jako námět mu slouží stará a velmi rozšířená pověst. První díl Goethe vydal roku 1808 (v polovině 70. let vznikla první verze, tzv. Urfaust (Prafaust), který byl napsán ve stylu Sturm und Drang, nebyl ale publikován). Druhý díl vyšel až po Goethově smrti.
1. díl: Bůh a ďábel (Mefistofeles) se v nebi vsadí o Faustovu duši - Mefistofeles tvrdí, že jej může přivést na scestí. Faust touží po poznání, ale ví, že nemůže poznat vše. Přijde za ním Mefistofeles a vsadí se s ním o jeho duši. Jestliže bude spokojen nebo přestane na svém poznání pracovat, propadne jeho duše ďáblu, ten mu za to bude sloužit do jeho smrti. Čarodějnice ho omladí pomocí elixíru mládí a Mefistofeles ho seznamuje s Markétkou. Faust se do Markétky zamiluje a protože s ní chce zůstat přes noc, dá její matce lektvar na spaní, který ji však zabije. Markétčin bratr Valentin se to dozví a čeká na Fausta, aby jej zabil. Faust jej však s Mefistotelovou pomocí zabíjí. Markétka je zoufalá a zabije Faustovo dítě. Je uvězněna a čeká na popravu. Do vězení za ní přichází Faust, aby ji vysvobodil. Když se k Faustovi přidá Mefistofeles, pozná Markétka zlo a odkazuje svou duši Bohu. Markétčina duše je zachráněna.

“Učenec Faust vidí smysl života ve studiu a ve vědě. V nic jiného nevěří, a proto s ďáblem Mefistofelem uzavírá smlouvu o duši. Oplátkou Mefistofeles, stéle nespokojenému a po stále novém poznání toužícím Faustovi, nabízí své služby. Jestliže Faust dosáhne klidu a uspokojení, zemře a jeho duše propadne peklu. 
Mefistofeles, aby odvrátil Fausta od jeho touhy po vědění a tak ho snadněji přivedl k pocitu spokojenosti, se ho snaží připoutat k smyslnému životu. Omladí ho a postará se mu o zábavnou společnost. Zprostředkuje mu příležitost ke sblížení s půvabnou a milou měšťanskou dívkou Markétou. Faustův vztah k Markétce se vyvine ve skutečnou lásku, vymykající se konvencím staré společnosti. Jejich láska však končí tragicky. Markétka bezděčně zaviní smrt své matky i svého bratra. Ze zoufalství utopí své a Faustovo dítě a v žaláři očekává popravu. Odmítne pomoc, kterou jí, donucen k tomu Faustem, nabídne Mefistofeles a tím se vymkne z ďáblovy moci."Učenec Faust vidí smysl života ve studiu a ve vědě. V nic jiného nevěří, a proto s ďáblem Mefistofelem uzavírá smlouvu o duši. Oplátkou Mefistofeles, stéle nespokojenému a po stále novém poznání toužícím Faustovi, nabízí své služby. Jestliže Faust dosáhne klidu a uspokojení, zemře a jeho duše propadne peklu. 
Mefistofeles, aby odvrátil Fausta od jeho touhy po vědění a tak ho snadněji přivedl k pocitu spokojenosti, se ho snaží připoutat k smyslnému životu. Omladí ho a postará se mu o zábavnou společnost. Zprostředkuje mu příležitost ke sblížení s půvabnou a milou měšťanskou dívkou Markétou. Faustův vztah k Markétce se vyvine ve skutečnou lásku, vymykající se konvencím staré společnosti. Jejich láska však končí tragicky. Markétka bezděčně zaviní smrt své matky i svého bratra. Ze zoufalství utopí své a Faustovo dítě a v žaláři očekává popravu. Odmítne pomoc, kterou jí, donucen k tomu Faustem, nabídne Mefistofeles a tím se vymkne z ďáblovy moci.

Ve druhém díle je Faust po období zoufalství nad Markétčinou tragédií uveden Mefistofelem na císařský dvůr, aby se rozptýlil a ponořil se znovu do světských zájmů. Získá si císařovu vděčnost tím, že vynálezem papírových peněz zachrání říši před úpadkem. Pro dvorskou společnost vyvolá z podsvětí obraz nejkrásnější ženy starověku – Heleny. Ve vztahu k Heleně, jejíž propuštění z podsvětí si vyprosí, se inspiruje a obohacuje duchem antiky. Teprve po Helenině odchodu se Faust vrací a za své služby si od císaře vyžádá za odměnu pás bažinatého mořského břehu, který chce odvodnit a změnit v úrodnou půdu, na níž by žili svobodní lidé. V této vidině nachází smysl života. Ačkoliv pocit uspokojení znamená pro něho podle smlouvy s Mefistofelem smrt, přece jen jeho nepřemožitelná touha po životní aktivitě a úsilí o dobro lidstva zachraňují jeho duši před peklem."

 
J.W.Goethe byl jedním z mnoha spisovatelů, kteří zpracovali do literární podoby starou pověst o doktoru Faustovi. První známé zpracování pohází z roku 1587 od neznámého autora. Na to navázalo dílo spisovatele Morlowea z roku 1590. Teprve však až J.W.Goethe dal Faustovi konečnou podobu, takovou, jakou známe dnes. Ovšem v pověsti se píše, že doktora nakonec čert odnesl, od toho díra ve střeše, a Goethe upravil konec do milosrdnější podoby. Faustovi je odpuštěno...
Předlohou legendárního doktora Fausta je skutečná historická postava dr. Johanna Georga Fausta (asi 14801540), středověkého německého alchymisty, o kterém již za jeho života kolovaly pověsti o jeho spolčení s ďáblem.
 
Zfilmování Fausta: http://cs.wikipedia.org/wiki/Faust_(film)

Název Faust nese více filmů:

  • Faust (film, 1909) – americký krátkometrážní režiséra Edwina S. Portera film z roku 1909
  • Faust (film, 1910) – koprodukční krátkometrážní film režiséra Enrica Guazzoniho z roku 1910
  • Faust (film, 1911) – britský krátkometrážní film režisérky Cecil M. Hepworthové z roku 1911
  • Faust (film, 1913) – filmový záznam opery režiséra Stanislava Hlavsy z roku 1913
  • Faust (film, 1926), něm. Faust – Eine deutsche Volkssage – německé fantasy drama režiséra Friedricha W. Murnaua z roku 1926
  • Faust (film, 1960) – západoněmecké fantasy drama režiséra Gustafa Gründgense z roku 1960
  • Faust (film, 1976) – polský film režiséra Grzegorza Królikiewicze z roku 1976
  • Faust (film, 2002) – francouzský mysteriózně-erotický film z roku 2002
  • Faust (film, 2011) – ruské drama z roku 2011 režiséra Alexandra Sokurova
 
 
TEXT . http://jsvoboda.info/knihy/faust/
 
Mefistofeles
vystoupí za kamny, zatímco mlha padá; je oděn v úbor kočovného scholastika
Čím pánu posloužím? Nač tolik hluku?
Faust: Tak tohle bylo jádro pudlíka!
Potulný scholár? Šprým to podařený.
Mefistofeles: Klanět se vám, čest pro mne veliká.
Vy jste mi zatopil, můj pane přeučený.
Faust: Tvé jméno?
Mefistofeles: Na to by se neměl ptát,
kdo k slovu chová pohrdání,
kdo věcí podstatu chce znát,
na hony vzdálen jalového zdání.
Faust: U vás, vy páni, zvukem jména
též tvářnost duše bývá vyjádřena;
a je to vaše pravá tvář,
ať zní to Belzebub či škůdce nebo lhář.
Nu dobrá, a kdos ty?
Mefistofeles:Té síly díl jsem já, jež, chtíc páchat zlo, vždy dobro vykoná.
Faust: To je mi hádanka. Co říc mi má?
Mefistofeles: Jsem duch, jenž stále popírá!
A právem; neb co vzniká, vše,
by zahynulo, hodno je;
proto by bylo líp, nic kdyby nevznikalo.
A ve všem tom, co u vás kdy se zvalo
hříchem či zkázou, zkrátka zlem,
tam já v svém pravém živlu jsem.
Faust: Ty zveš se částí jen, a celého tě zřím?
Mefistofeles: Skromňoučkou pravdu já ti dím.
Nechť člověk, zdrobnělý svět bláznovství,
mní, že je celek celistvý:
Já díl jen dílu jsem, jenž vším byl v prvé časy,
já díl jsem temnoty, jež světlo stvořila si,
to hrdé světlo, jež teď matku Noc
chce okrást o prostor a dávnou moc.
A přec to nesvede; nechť sebejasněj plá,
vždy na tělech jen ulpívá.
S těl proudí, těla zkrášluje,
tělo je v běhu zdržuje;
tak, doufám, mnoho času neuplyne,
a s těly také světlo zhyne.
Faust: Teď o tvých cílech zpraven jsem!
Kdo neumí nic zničit ve velkém,
aspoň se v malém o to snaží.
 
Digitální knihovna:
 
 
http://cs.wikipedia.org/wiki/Utrpen%C3%AD_mlad%C3%A9ho_Werthera
 

Utrpení mladého Werthera je milostný román Johanna Wolfganga von Goethe z roku 1774 s autobiografickými prvky. Je psán formou dopisů v ich-formě. Příběh začíná tím, že se mladý umělec Werther přestěhuje do malého města Walheim, kde se seznamuje s venkovským životem. Seznámí se s Charlottou, která je zasnoubena s postarším mužem Albertem. Werther se do Lotty hluboce zamiluje. Proto prožívá a ve svých dopisech popisuje neskutečné utrpení, které ho dovede až k sebevraždě. Děj knihy se odehrává během dvou let (dopisy začínají v květnu a končí následujícího roku v prosinci). Počasí a roční období se odrážejí na jeho myšlení, chování a pocitech.

Po vydání této knížky následovala vlna sebevražd. Lidé se s Wertherem ztotožňovali a nacházeli v něm sami sebe. Waldhaim se stal poutním místem, kam jezdili mladí lidé. Goethe si tímto románem získal velkou slávu, i když se od něj ve starším věku distancoval. Kniha ovlivnila i tehdejší módu. Je založena na pocitech, dějová linie je potlačena. Byla přeložena do jazyků celé Evropy i části Asie. Šlo také o oblíbenou knihu Napoleona Bonaparte.

 

http://uloz.to/x2R2Nr/j-w-goethe-utrpeni-mladeho-werthera-pdf

nebo http://skola.arcs.cz/J.W.-GOETHE---Utrpení-Mladého-Werthera.pdf s. 86, s. 92 dole, s. 99

 

http://www.eaurora.cz/knihy/075_c.htm¨Námět k románu, který založil jeho světovou slávu, Goethe načerpal při své praxi praktikanta u soudu. Kromě vlastní lásky posloužila Goethovi jako námět sebevražda jeho kolegy, mladého právníka a filozofa K. W. Jerusalema, který se zastřelil za okolností, které Goethe věrně převzal do svého románu. Utrpení mladého Werthera (1774) je kombinací románu v dopisech a románu-deníku, v němž autor dokázal geniálně skloubit díky vyprávění v první osobě bohatý vnitřní svět hlavního hrdiny, vylíčení jeho duševních stavů a autenticitu, kterou celému textu dodávají vydavatelský úvod, poznámky a závěrečná zpráva o Wertherově smrti. 

  Utrpení mladého Werthera vyvolalo velký ohlas i vlnu sebevražd. Lidé se v románu poznávali a zjišťovali, že jejich vlastní prožitky nejsou banální a že osobní problémy mohou mít obecnou platnost. Mladí lidé se bouřili a toužili po velikých činech, ale nedokázali tuto touhu uplatnit a realizovat. Werther jim ukázal cestu: je možné nepodrobovat se nízkým požadavkům doby, je možné se vzepřít, vzbouřit se a před skloněním hlavy dát přednost hrdému odchodu ze života. 

      Wertherovský příběh se svému tvůrci vymkl z rukou. V druhém, přepracovaném vydání (1787) proto považoval Goethe za nutné umístit jako motto výstrahu pro senzitivní čtenáře: "Buď muž a nenásleduj mne!" 

 

 

Sedmnáctiletá Ulrika von Levetzow - nevlastní dcera majitele třebívlického panství Františka Klebelsberga se v roce 1821 setkala s 72 letým německým básníkem J.W. Goethem. Vznikl mezi nimi hlukoký citový vztah. Setkali se ještě v letech 1822 a 1823. Básník požádal o ruku Ulriky, ta ho však odmítla. Goethe vyjádřil své zklamání v básni "Mariánskolázeňská elegie". Ulrika se již nikdy neprovdala.

 

Vztah těchto dvou bytostí se stal symbolem romantické , čisté a nenaplněné lásky. Od roku 1824 žila Ulrika trvale v Třebívlicích. Pro třebívlické panství byla přínosem, věnovala se přírodě, měla zájem o kulturu, umění a pečlivě se starala o své poddané. Zemřela sešlostí věkem roku 1899 ve věku 95 let.

O lásce

  • Jsme formováni a utvářeni tím, co milujeme.
  • Láska jsou dvě těla a jedna duše, dvě srdce a jeden tlukot.
  • Láska vždy přetrvává, ať jí vše dáváme nebo vše odpíráme.
  • Lépe je být smutný s láskou než být veselý bez ní.


Faust Trailer

Goethe: "Dance of Death" (english version)

Faust 1926

 

Jan Švankmajer's Faust

Goethe a Karlovy Vary: http://kvmuz.cz/typ/zajimavosti-typy-na-vylet/johann-wolfgang-von-goethe-a-karlovy-vary

Goethova rozhledna v Karlových Varech

 

 

   Prvně navštívil Goethe Karlovy Vary v roce 1785. Z Karlových Varů odjížděl další rok na svoji slavnou cestu do Itálie. R. 1806 se poznal s Amalií von Lewetzov a její dvouletou dcerou Ulrikou. Roku 1811 navštívil Karlovy Vary pro změnu s manželkou Christiánou. Nejdelší pobyt uskutečnil v roce 1812, ale nebyl příliš spokojen s výsledkem léčby, zpět se vrátil až v r. 1818. V Karlových Varech pobýval i během ministerské konference r. 1819, kterou svolal kníže Metternich za účelem omezení revolučních snah. Jednali v domě U Bílého lva (ve 20.stol. stržen).

             Další pobyt v západních Čechách probíhal v letech 1821-23, kdy ale často pobýval Goethe v Mariánských Lázních (byl hostem Amálie von Lewetzov). Když se Amálie přestěhovala do Karlových Varů, následoval ji i Goethe. R. 1822 pocítil nárůst náklonnosti k mladé Ulrice. Ulrice je také věnována báseň nazývaná Mariánskolázeňská elegie. Další rok, 1823, jí naznačil otázku, zda by s ním „šla společnou cestou životem“ nicméně se mu nedostalo pozitivní odpovědi. V září Karlovy Vary opustil a už se sem nikdy nevrátil a Ulriku už nikdy neviděl.

Jinak zde ještě zmíním báseň „Deník“, kterou Goethe údajně složil za svých karlovarských pobytů r. 1810. Je vidět, že Goethe byl, ač geniální, také jen obyčejný člověk s mužskými zájmy. Báseň s mírně erotickým nádechem je možné najít v překladu v knize Goethe v západních Čechách (viz níže). Zkrátka to byl člověk, který psal nejen „školou povinnou četbu“.

 

Musím říci, že Fausta považuji za skvělé dílo, které se čte jedním dechem. Pokud k němu přikročíte jako k „mystery povídce“ a ne jako ke zprofanované povinné školní četbě, tak věřím, že se vám bude líbit. Stojí to z to. 

 

Zpět