Líčení (subj. zabarvený popis 3)

15.11.2011 22:38

Subjektivně zabarvený popis (líčení) vystihuje osobní vztah člověka k popisované skutečnosti. Má vyvolávat kromě představy také pocity (To neznamená, že to musí být ubrečené nebo přeslazené).
Využívá přívlastků, personifikace (les se probouzí, paprsky si hrají).
Správné líčení zasahuje všechny čtenářovy smysly - čtenář si předmět nebo situaci vybavuje nejen zrakově, ale i sluchově, hmatově a často i čichově.

Personifikace = (najdi ve slovníku).

V líčení autor popisuje své city, pocity a nálady. Může používat básnických prostředků, např. obrazná vyjádření, metafory, personifikace, kontrasty, dynamická slovesa, básnické přívlastky a figury, jednočlenné věty jmenné, přirovnání... Účinné je střídání pohledů na celek i detail.

 

 

Přečtěte

s. 157/1 (viz úkol b)

 

 

jedničku  1  vyhrává nekrásnější (subjektivní) popis této scenérie:

Beautiful Landscape

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Má zahrada
Mám rád, když se na jaře dívám z okna mého pokoje směřujícího do zahrady. Je to spíše sad, jenž se chlubí vzrostlými ovocnými stromy pamatujícími ještě ruce mého pradědečka, které je sázely. Bílé okvětní lístky třešní se snášejí na svěží zeleň jarní trávy. V ní se schovávají první drobné jarní kvítky. Petrklíče, pampelišky a sedmikrásky rozveselují celou zahradu a probouzejí ve mně pocit štěstí. Když otevřu okno, dolehne ke mně hlas kosa, který zpívá nezaměnitelnou melodii. Takovou písničku, kterou si schovával celou zimu a teprve přicházející jaro ho přimělo ke koncertování.
V husté koruně ořechu se zase schovávají sýkorky a hašteří se věčně hladoví vrabci.
Celé to ptačí dovádění je krásný dar za péči, kterou drobným opeřencům v zimě darujeme. Přes husté větve stromů už jen stěží zahlédnu konec zahrady, jež mám nejraději. Vzrostlé smrky, borovice a buky tam uzavírají mé malé království. Miluju toto místo zvláště večer, kdy ke mně doléhá zurčení blízkého potůčku a po potemnělé obloze neslyšně poletují netopýři.
Vdechuju ten jarem provonělý vzduch a cítím, jak je mi na světě dobře.
(http://www.cesky-jazyk.cz/slohovky/liceni/ma-zahrada.html#ixzz1doU9ywKW)
 

 

Bouře na moři

Jednou sem byla ze školou v Chorvatsku. Bylo to tam překrásné, když jsem byla na pláži a dívala jsem se na skály. Často jsem si připadala v sedmém nebi.
Častokrát jsem stála na balkoně a dívala se na moře. Strašně se mi líbílo, když zapadalo slunce. Vypadalo to, jako když pomalu padá do moře. Ale jednou, když jsem se tak dívala, jak zapadá slunce, stalo se něco neobvyklého. Najednou se zatáhlo a zamračilo a já měla strach, co se bude dít. Začalo hřmít a vlny jako kdyby se zbláznily. V tom okamžiku jsem si vybavila pohádku o Malé mořské víle. Ale přece to bylo jiné, protože jakmile jsem se do moře zadívala, viděla jsem krásné delfíny, jak si tak skáčou a hrají. Pohrávali si s vlnami a zlobili je. Byl to ten nejkrásnější pohled na moře, na který v životě nezapomenu.
A teď když si na to vzpomenu vybaví se mi ten krásný pocit a pohled na delfíny.
Sama vím, že už něco takového neuvidím, protože takováhle podívaná je jednou za život.

/http://www.cesky-jazyk.cz/slohovky/liceni/boure-na-mori.html#ixzz1doTd7aM5/


 

Co byste vy napsali hezkého o svém kraji, městě, vesnici, oblíbeném místě, zážitku?

....... DÚ.............

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

jedničku  1  vyhrává nekrásnější (subjektivní) popis této scenérie:

Beautiful Landscape

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Zpět