Máj

29.11.2011 23:14

Opakování z minulé hodiny

  1. Jak se jmenuje autor Máje?
  2. Co o něm víte (něco z jeho života)?
  3. Jakou má Máj formu (jak je psaný?)?
  4. Čí hlas zval ku lásce?
  5. Vzpomenete si na nějaký zrakový nebo sluchový vjem/obraz z Máje z četby z minulé hodiny?
  6. Kdo v Máji vystupuje (postavy)?
  7. Co víte o ději Máje?
  8. Co je to personifikace, nějaký příklad?
  9. Co je to klíčové slovo?

 

 

 

 

 

 

 

 

Macha_Maj_priloha_Hantychova.doc (64 kB)

Priloha_2_Z_Machova_zivota_Hantychova.doc (287,5 kB)

 

http://www.eucebnice.cz/literatura/macha.html

 

 

 

Karel Hynek Mácha: Máj
 

http://www.ctenarska-gramotnost.cz/ctenarska-gramotnost/cg-tipy/machuv-maj

Wiki: http://cs.wikipedia.org/wiki/Karel_Hynek_M%C3%A1cha

Kresby hradů spatřených: http://hrady.hyperlink.cz/macha.htm

 

Původní znění Máje: http://www.lupomesky.cz/maj/maj-puv.html

Moderní přepis (celý text básně): http://www.lupomesky.cz/maj/

Audio

!!! Youtube, Tříska, z filmu: http://www.youtube.com/watch?v=ZGDNcMPECJU&feature=related

Youtube, píseň: http://www.youtube.com/watch?v=XMwfa3--yI0&feature=related

Máj v podání nejmenované 8.A: http://www.youtube.com/watch?v=lCj4rT8ZKeI&feature=related

Rozbor: http://www.tulipany.estranky.cz/clanky/literatura/karel-hynek-macha---maj--rozbor-dila-.html

 

Jan Vilímek - Karel Hynek Mácha.jpg

Zpěv první

1.

Byl pozdní večer - první máj -
večerní máj - byl lásky čas.
Hrdliččin zval ku lásce hlas,
kde borový zaváněl háj.
O lásce šeptal tichý mech;
květoucí strom lhal lásky žel,
svou lásku slavík růži pěl,
růžinu jevil vonný vzdech.
Jezero hladké v křovích stinných
zvučelo temně tajný bol,
břeh je objímal kol a kol;
a slunce jasná světů jiných
bloudila blankytnými pásky,
planoucí tam co slzy lásky.

Nejzáze stíní šero hor,
tam bříza k boru, k bříze bor
se kloní. Vlna za vlnou
potokem spěchá. Vře plnou -
v čas lásky - láskou každý tvor.       

(zkráceno)

 

Úkoly k textu

 

1) Pokus se vysvětlit význam nejasných slov, případně použij Slovník spisovné češtiny.

2) Vypiš nebo podtrhni barevně*:

  • -          zrakové vjemy:
  • -          sluchové vjemy:
  • -          barvy:
  • -          pohyb v přírodě:
  • -          básnická slova:

(*označ si svými barvami jednotlivé modality a barvami pak podtrhej nahoře v textu)

 

3) Vypiš klíčová slova ukázky:

(Klíčová zachycují témata, podstatné body textu)
 

 

 

Průběh vyučování:

1. Úvodní motivace - metoda volného psaní - Co se vám vybaví, když se řekne jaro.

Žáci píší 3 minuty, po celou dobu limitu, ve větách. Pak si některé práce přečteme, spolužáci ohodnotí, co se jim na jednotlivých textech nejvíce líbilo.

2. Četba ukázky z Máchova Máje (pracovní list Karel Hynek Mácha: Máj) - přečte žák s pěknou dikcí nebo lze využít zvukovou nahrávku. Objasníme společně význam obtížných slov, případně použijeme SSČ. Poté žáci samostatně nebo ve dvojicích vyhledávají dané smyslové vjemy. Nakonec žáci vyhledávají básnická slova.

Poznámka redakce: Po přečtení ukázky by si žáci mohli poznamenat, jak na ně báseň působí a prodiskutovat to. Jejich dalším úkolem by bylo zjistit, jak autor dosáhl právě takového účinku, který popsali. Žáci by tak sami mohli přijít na to, že je to řazením slov, výběrem slov, popisem smyslových vjemů atd. Pak by se tyto úkoly nemusely psát rovnou na pracovní list… Žáci by si je poznamenali, až když je objeví. Nakonec by se pokusili v ukázce vyhledat co nejvíce příkladů.

Tato aktivita skýtá skvělou možnost, jak žákům pomocí modelování ukázat, jakým způsobem uvažujeme při odhalování významu neznámých slov: Např.: Nerozumím slovu „ku”, ale připomíná mi to předložku „k”, zkusím ji proto použít a uvidím, zda dává v textu smysl. Slovo „borový” se vztahuje k háji. Řekl/a bych, že v háji rostou stromy. Tvar se nejvíce podobá slovu „borovice”).

K umocnění prožitku básně bychom mohli nechat žáky, aby se pomocí smyslového vnímání více ponořili do nálady básně. Mohou si sami do detailu představovat, co vidí, slyší, cítí a jaké pocity v nich báseň vyvolává. Žáky např. pobídneme, aby si představili, že se ocitli přímo na místě děje nebo aby si pustili v hlavě „film” inspirovaný četbou. Použít můžeme návodné počátky vět (tzv. startéry): Vidím před sebou… Slyším… Voní tu (Cítím)… Báseň ve mně vyvolává pocity…

3. Následuje kontrola práce, nejdřív se zeptám, co pro ně bylo nejsnadnější a co nejobtížnější, při kontrole postupuji od nejsnadnějších úkolů. Zopakujeme si pojem metafora a personifikace.

4. Žáci vypíší klíčová slova úryvku.

5. Pozornost obrátíme k formální stránce básně - určíme rým a metrum, vysvětlíme, co znamená zpěv - najdeme členění básně v přinesených výtiscích Máje.

6. Seznámím žáky s epickou linií příběhu, na základě toho žáci navrhnou alternativní název pro dílo, svůj námět odůvodní. Tím prokáží porozumění dílu a shrnou, jak oni sami dílo pochopili.

Poznámka redakce: Na pracovní list bychom mohli zařadit ještě jednu ukázku z Máje, a to epickou, aby žáci dobře pochopili pojem lyricko-epický. Protože tato báseň není neúměrně rozsáhlá, mohli by si ji žáci sami celou přečíst (případně vždy jedna skupina žáků přečte jednu část Máje - zpěv, intermezzo). Poté by mohli sami shrnout děj.

Reflexe vyučovací jednotky:

  • Pro žáky bylo zábavné začít hodinu vlastním psaním, slabší žáci však měli potíž psát po celou dobu časového limitu. Výborné pro uvolnění atmosféry ve třídě bylo čtení prací žáků. Byli pak dobře naladěni na báseň, která pro ně byla dost obtížná.
  • Při vypisování klíčových slov (vždy žákům říkám, že když si přečtou taková slova, vybaví se jim příslušný text) uváděli žáci nejdříve jednotlivá slova z textu, jako láska, večer, máj. Ke klíčovým slovům abstraktním a k pocitům bylo nutné žáky dovést návodnými otázkami.
  • Úskalím bylo vysvětlení jambu, protože to znamenalo zopakování mluvnického učiva o přízvuku. Mnohem lépe si žáci tento poznatek zapamatovali podle toho, že je jamb zpěvný, houpavý - přízvuk jsem záměrně zdůrazňovala při recitaci a demonstrovala tak, že zní jinak, než když normálně mluvíme.
  • Při vymýšlení jiného názvu díla se objevovaly jak lyrické, tak epické aspekty díla - např. Otcovrah, Vilém a Jarmila, Nešťastná láska, Jarní tragédie, Čtyři zpěvy o lásce a nenávisti, Příroda a smrt atd. Žáci tak na závěr hodiny nenásilně znovu zopakovali vše podstatné o básni Máj.

 

Obsah

Obávaný vůdce loupežníků Vilém zabil svého soka v lásce, aniž však věděl, že je to jeho vlastní otec, který ho v dětství vyhnal z domu. Vězeň Vilém v noci před popravou přemýšlí o svém osudu, loučí se se životem a vzpomíná na svou milou Jarmilu. Svou vinu odmítá, sám sebe vidí jako oběť sobeckého, nemilujícího otce. S Vilémem soucítí též žalářník, zdrcený tím, co mu o sobě Vilém vyprávěl. Po hodinách plných samomluv, kde vystupuje smrt jako definitivní konec života, je nešťastný otcovrah brzy ráno odveden na popraviště, doprovázen modlícím se davem. Uprostřed májové přírody se v slzách loučí s milovanou zemí. Je popravenlámáním v kole a jeho tělo vystaveno pro výstrahu. Tomuto příběhu předchází v 1. zpěvu scéna, v níž Jarmila marně čeká za májového večera na Viléma a dozvídá se o jeho osudu. V závěrečném zpěvu přichází na místo popravy poutník Hynek (představující samotného Máchu), kterého zasáhne, když uvidí kostlivce v kole a ztotožňuje se s Vilémem („…na tváři lehký smích, hluboký v srdci žal…“).

/Wiki/

Máj

Máj je lyrickoepická báseň o čtyřech zpěvech a dvou intermezzech. Básník jí chtěl, jak sám praví, především oslavit krásu májové přírody. Výpravná část básně má tento obsah:

Večer v první májový den, kdy všechno dýchá láskou, sedí na břehu jezera dívka Jarmila a pátrá v dálce, zda se blíží na člunu její milenec Vilém. Člun se rychle blíží, dívka padá příchozímu kolem krku, ale poznává, jak se zmýlila. Místo milence přichází Vilémův přítel a přináší zprávu, že Vilém bude příštího dne popraven pro zavraždění svého otce, jehož však neznal. Když Viléma v mládí otec vyhodil z domu, dal se Vilém mezi loupežníky a jako "strašný lesů pán" zabil svého otce, svůdce své milenky. Za to má být druhý den popraven. Vilémův druh, jenž přinesl Jarmile tuto smutnou zprávu, vsedl do člunu a zanechal dívku jejímu osudu. Jarmila se v zoufalství vrhla ze skály do jezera. Vilém je ve vězení, uvědomuje si, že je to jeho poslední noc v životě, a očekává s hrůzou následující den. Je spoutaný na rukou i na nohou. Dumá o věčnosti, smrti i posmrtném životě a děsí se toho, "co se nic nazývá". Do těžkých chmurných myšlenek zapadne na okamžik jasným paprskem vzpomínka na milenku a Vilém šeptá: "Ach, ona, ona. Anděl můj! Proč klesla dřív, než jsem ji znal?" Vzpomíná i na své mládí, na celou minulost a zase se před ním otvírá to hrozné, "co se nic nazývá". Byl tak zamyšlen do svých myšlenek, že ani nezpozoroval příchod strážníka, kterého probudil vězňův neklid. Strážník napjatě poslouchá Vilémovu samomluvu a s hrůzou odchází. Celý výjev na něj působil tak, že ho od té doby nikdo neviděl, aby se usmál. Venku se zatím chystají duchové na popravním místě, aby přivítali mezi sebe odsouzencovu duši. Celá příroda mluví o tom, co mu přichystá na uvítanou. Opuštěná tlupa loupežníků truchlí v lese pro svého pána. "Pán náš zhynul, zhynul, zhynul," naříkají za svým vůdcem jako opuštěné děti za otcem. S ranním sluncem se probouzí radostně celá příroda. Z města vychází průvod vojska s odsouzencem. Za ním zástupy lidu. Když odsouzenec stojí na popravním místě, rozhlíží se naposledy po krásném okolí, pozdravuje matku-rodnou zemi a loučí se s krásnou přírodou. Pak je sťat, jeho tělo je lámáno úd po údu a na kůl je vztyčena jeho hlava. Po letech cestoval sám básník tím krásným krajem a jeho kůň se zastavil na místě, kde byl Vilém popraven. Na kole je ještě jeho lebka a hledí příšerně do kraje. Básník se doptal na Vilémův osud, lituje jeho ztraceného života a srdce básníkovo je smutné pro vlastní ztracené mládí. Připadá mu, že je jeho život v mnohém podobný osudu Viléma. I básník byl zklamán životem a v tomto vědomí končí básník báseň povzdechem: "Bez konce láska jest, zklamánať láska má!"


Zdroj: http://www.cesky-jazyk.cz/ctenarsky-denik/karel-hynek-macha/maj.html#ixzz1f8ZCvIV0 

 

Obsah

1. zpěv
Jarmila čeká u jezera na Viléma, ale přichází zpráva o jeho uvěznění a blízké popravě. Jarmila páchá sebevraždu skokem do jezera.
Na začátku obraz májové přírody; rozhovor Jarmily s poslem = jediný dialog celé básně; 1. zpěv je zakončen zvoláním: "Jarmilo! Jarmilo! Jarmilo!"

2. zpěv

Dozvídáme se z Vilémových vzpomínek, že se poté, co byl otcem vyhnán z domova, stal vůdcem loupežníků. Zamiloval se do dívky (Jarmila) a teprve, když zavraždil jejího svůdce, zjistil, že to byl jeho otec. Vilém ve vězení přemýšlí nad otázkami viny (on není vinen, vinen je jeho otec a společnost), nad lhostejností světa k osudu člověka, nad existencí a podobou posmrtného života, kdy následuje představa prázdnoty, nicoty bez konce. Na toto téma zřejmě promluví i k strážnému, který si myslí, že je Vilém po smrti. Strážný se už dokonce života nezasmál.
Do těchto úvah zaznívají žalářní zvuky a zvuk padajících kapek, jež symbolizují plynoucí čas ("A ustavičně kapky hlas svým pádem dále měří čas.")
2. zpěv tvoří téměř třetinu celé básně.

Intermezzo I.

O půlnoci - sbor duchů na popravišti očekává svého mrtvého (Viléma)

3. zpěv

Tímto zpěvem báseň vrcholí.
Do protikladu je zde postavena krása přírody a lidský osud. Vilém je vyveden z města a lidé se sbíhají na malý pahorek blízko jezera. Vilém se naposledy dívá na krásy májové přírody, již má nyní opustit. Promlouvá s obláčky a žádá je, aby pozdravovali jeho zemi ("Ach zemi krásnou, zemi milovanou, kolébku mou i hrob můj, matku mou, vlast jedinou i v dědictví mi danou, šírou tu zemi, zemi jedinou!").
Vilém je popraven, jeho tělo vpleteno do kola a hlava nabodnuta na kůl.
3. zpěv končí zvoláním: "Viléme! Viléme! Viléme!"

Intermezzo II.

Žalozpěv loupežníků nad ztrátou jejich pána.

4. zpěv

Po 7 letech, na Silvestra, přichází poutník (autor) na místo Vilémovy popravy a v hospodě se dozvídá příběh o Jarmile a Vilémovi. Odchází, ale 1. máje se sem znovu vrací. Závěrem celé básně je politování nejen nad hrdiny děje, ale i samotným autorem - zvolání: "Hynku! - Viléme!! - Jarmilo!!!"
Oxymoróny (= vedle sebe slova, která nedávají smysl) - např. "mrtvé milenky cit", "umřelé hvězdy svit" → autor dává vyniknout "nic", které je po smrti.

----------------------------------------------------------

Pouť krkonošskou můžeme označit za první český horor. Mladý hrdina putuje ke Sněžce, na jejímž vrcholu nachází klášter, ve kterém přebývají mniši. Kromě živých a mrtvých mnichů jsou tu i mniši, kteří jednou za rok vstávají z hrobů. Nemohou sice opustit klášter, ale vidí kvetoucí jarní přírodu za jeho zdmi. Jejich postavení je natolik zoufalé, že řada z nich raději zvolí věčnou smrt. Ke stejné volbě se odhodlá i poutník... 

 

 

Z  Máchova života

Karel Hynek Mácha (16. 11. 1810 – 6. 11. 1836)

 

1. Hledej v následujících odstavcích vetřelce (vetřelec je slovo, které do textu nepatří).

 

Narodil se na Malé Straně. Jeho matka pocházela z hudební rodiny a otec byl mlynářský pomocník. Studoval na německém gymnáziu, u Máchů doma se však mluvilo Čelakovský česky. Mácha se stýkal s polskými revolucionáři a pomáhal jim, měl poměrně často problémy s policií.

 

2. Vymysli a zapiš do sešitu otázku k první části.

 

Máchovi byly osudné dvě ženy. První byla Marinka Štichová, která však zemřela mladá. Na její památku napsal povídku Marinka.

Druhou byla Eleonora Šomková, zvaná Lori. Byla herečkou v Kajetánském divadle v Praze, kde hrál i Mácha. Mácha se v zimě 1833 vsadil s přáteli, že ji získá, a z tohoto rozmaru vznikl komplikovaný vztah jako v nějaké telenovele. Mácha neměl moc dobrou pověst, byl drsný, samolibý a Erben marnivý. Lori zase byla sice krásná, ale inteligence prý moc nepobrala. Přesto se pro Máchu stala osudovou ženou. Podle tajných Máchových deníků, které byly také již vydány, táhly básníka k Lori především sexuální touhy.

 

3. Vymysli a zapiš do sešitu otázku ke druhé části.

 

Jak už se tak stává, láska přinesla plody – Lori zjistila, že je těhotná. Mácha souhlasil, že si Lori Němcová vezme, přestože si uvědomil, že jeho city k ní jsou už vyhaslé. Rád by se z povinnosti vyvlékl, ale bylo třeba zajistit rodinu. Mácha po studiu práv konečně získává místo v advokátní kanceláři v Litoměřicích. Když se dozví, že mu Lori porodila syna, nelení a jde se pěšky na syna podívat. Cesta ho dost vyčerpala, sužoval ho hlad a zima.

 

4. Vymysli a zapiš do sešitu otázku ke třetí části.

 

Mácha vášnivě rád cestoval po hradech, maloval přitom zajímavé scenérie. Dnes tyto obrázky slouží jako doprovod k jeho dílům. Také 23. října 1836 si Mácha vyrazil na vysoký svah nad Litoměřicemi, ale když shlédl dolů, uviděl, že město Tyl hoří! Mácha rychle sbíhá dolů, celý se polévá vodou, lačně se i napije a pak vbíhá do požáru hasit. Unikne mu však fakt, že voda k hašení je ze stoky plné splašků. Od listopadu trpí básník těžkými průjmy a horečkami. V Jirásek noci z 5. na 6. listopadu umírá. Přesná příčina smrti není známa. Lori si nestačil vzít, zanedlouho po jeho smrti umírá i jeho syn Ludvík.

 

5. Vymysli a zapiš do sešitu otázku ke čtvrté části.

 

Nejslavnější báseň Máj vydal Mácha v době, kdy Lori zjistila, že je těhotná. Báseň nebyla pro veřejnost dost vlastenecká, a tak mladému Dobrovský básníkovi nezbylo, než ji vydat vlastním nákladem. Musel si půjčit, celkem to bylo 30 zlatých. Knihy i sám prodával a náklad byl brzy celý rozebrán. Do dnešní doby byla kniha vydána už více než dvěstěkrát.

 

6. Vymysli a zapiš do sešitu otázku k páté části.

 

                                                                                                                      Text: M. Hantychová

Úkoly:

1. Vypiš vetřelce, které jsi v textu odhalil.

    Jaké nadřazené slovo k nim patří?

2. O kterých dílech Máchy se v textu píše?

3. Udělej výpisky –

    heslovité odpovědi na otázky, které jsi vymyslel.

4. Jaký byl Mácha člověk?

 

Karel Hynek Mácha

 


 

Z  Máchova života - ŘEŠENÍ

Karel Hynek Mácha (16. 11. 1810 – 6. 11. 1836)

 

1. Najdi v textu vetřelce (vetřelec je slovo, které do textu nepatří).

 

Narodil se na Malé Straně v rodině, kde matka pocházela z hudební rodiny a otec byl mlynářský pomocník. Studoval na německém gymnáziu, u Máchů doma se mluvilo Čelakovský česky. Stýkal se s polskými revolucionáři a pomáhal jim, měl poměrně často problémy s policií.

 

2. Vymysli a zapiš do sešitu otázku k první části.

 

Máchovi byly osudné dvě ženy. První byla Marinka Štichová, která však zemřela mladá. Na její památku napsal povídku Marinka.

Druhou byla Eleonora Šomková, zvaná Lori. Byla herečkou v Kajetánském divadle v Praze, kde hrál i Mácha. Mácha se  v zimě 1833 vsadil s přáteli, že ji získá, a z tohoto rozmaru vznikl komplikovaný vztah jako v nějaké telenovele. Mácha neměl moc dobrou pověst byl drsný, samolibý a Erben marnivý. Lori zase byla sice krásná, ale inteligence prý moc nepobrala. Přesto se pro Máchu stala osudovou ženou. Podle tajných Máchových deníků, které byly také již vydány, táhly básníka k Lori především sexuální touhy.

 

3. Vymysli a zapiš do sešitu otázku k druhé části.

 

Jak už se tak stává, láska přinesla plody – Lori zjistila, že je těhotná. Mácha souhlasil, že si Lori Němcová vezme, přestože si uvědomil, že jeho city k ní jsou už vyhaslé. Rád Neruda by se z povinnosti vyvlékl, ale bylo třeba zajistit rodinu. Mácha po studiu práv konečně získává místo v advokátní kanceláři v Litoměřicích. Když se dozví, že mu Lori porodila syna, nelení, a jde se pěšky na syna podívat. Cesta ho dost vyčerpala, sužoval ho hlad a zima.

 

4. Vymysli a zapiš do sešitu otázku ke třetí části.

 

Mácha vášnivě rád cestoval po hradech, maloval přitom zajímavé scenérie. Dnes tyto obrázky slouží jako doprovod k jeho dílům. Také 23. října 1836 si Mácha vyrazil na vysoký svah nad Litoměřicemi, ale když shlédl dolů, uviděl, že město Tyl hoří! Mácha rychle sbíhá dolů, celý se polévá vodou, lačně se i napije a pak vbíhá do požáru hasit. Unikne mu však fakt, že voda k hašení je ze stoky plné splašků. Od listopadu trpí básník těžkými průjmy a horečkami. V Jirásek noci z 5. na 6. listopadu umírá. Přesná příčina smrti není známa. Lori si nestačil vzít, zanedlouho po jeho smrti umírá i jeho syn Ludvík.

 

5. Vymysli a zapiš do sešitu otázku ke čtvrté části.

 

Nejslavnější báseň Máj vydal Mácha v době, kdy Lori zjistila, že je těhotná. Báseň nebyla pro veřejnost dost vlastenecká, a tak mladému Dobrovský básníkovi nezbylo, než ji vydat vlastním nákladem. Musel si půjčit, celkem to bylo 30 zlatých. Knihy i sám prodával a náklad byl brzy celý rozebrán. Do dnešní doby byla kniha vydána už více než dvěstěkrát.

 

6. Vymysli a zapiš do sešitu otázku k páté části.

 

Úkoly:

1. Vypiš vetřelce, které jsi v textu odhalil.

    Jaké nadřazené slovo k nim patří? 7 spisovatelů 19. století

2. O kterých dílech Máchy se v textu píše? Máj, Marinka, deníky

3. Udělej výpisky –  heslovité odpovědi na otázky, které jsi vymyslel.

Byl z české hudební rodiny, byl vlastenec. Osudové ženy Marinka a Lori, se kterou měl syna. Studoval práva, rád maloval. Zemřel při hašení požáru. V roce 1836 (krátce před smrtí) vydává slavnou báseň Máj.

4. Jaký byl Mácha člověk?

Vášnivý, marnivý, sobecký, nespoutaný

 

 

 

Máchův Máj je inspirovaný skutečností

http://www.ceskatelevize.cz/ct24/domaci/130047-reporteri-ct-machuv-maj-je-inspirovany-skutecnosti/

Praha – Málokdo asi ví, že slavné dílo Karla Hynka Máchy Máj je postavené na reálném základě. Ti, co ve školních letech knihu četli, znají hlavního hrdinu, Viléma. Ve skutečnosti šlo ale o Ignáce Šiffnera z Mladé Boleslavi, který se stal otcovrahem. Jeho životní příběh Máchu natolik zaujal, že ho vetkl do svého básnického psaní. Dívku, kvůli které Šiffner vraždil, pojmenoval Mácha jako Jarmilu, jejíž sebevraždu naznačil skokem do jezera. A kdo byla ve skutečnosti Jarmila? Jmenovala se Rozina Trauslinová a pocházela z Dubé.

Karel Hynek Mácha se při psaní Máje inspiroval příběhem, který se odehrál i ve skutečnosti. Více jak půlstoletí před tím, než začal básník navštěvovat svého přítele Eduarda Hindla v Doksech, zavraždil v nedaleké Dubé jistý Ignác Šiffner svého otce, který mu bránil ve vztahu s dívkou. Hrůzný čin dokládá zápis dubského faráře Ambrože Glassera v Pamětní knize. Tam se píše, že dne 7. května roku 1774 se stala smutná událost. Ignác Schiffner, jediný syn svého otce, vyrazil na pole poblíž sochy svatého Prokopa za svým otcem, měšťanem a toho roku konšelem v Dubé, který právě na tom místě pracoval a přisekával opěrné tyče na své chmelnici. Syn se k němu přiblížil, aniž by si ho otec všiml, a zasadil mu tyčí několik smrtelných ran do hlavy. Otec se nic netuše zhroutil a nevinně zemřel rukou svého surového syna.

 

Mácha se silným příběhem otcovraždy inspiroval a vtiskl jej do hlavní dějové linky básně Máj, kde vůdce loupežnické bandy Vilém zabije svého soka v lásce, o němž neví, že je to jeho otec, který se jej v dětství zřekl. Svedená Jarmila se ze zoufalství vrhá do jezera. Otcovrah Vilém je popraven. Mácha vykreslil Viléma jako loupežníka, motiv vraždy jako vyústění milostného trojúhelníku. Skutečný motiv Šiffnerova činu ale patrně nebude nikdy znám. Výslechové protokoly byly údajně spáleny někdy koncem 19. století, když si s nimi jistý archivář měl zatopit v kamnech. Otcovraha neminul nejvyšší trest, stejně jako Viléma v Máji. Ignác Šiffner byl uvězněn ve sklepení budovy Kriminálního soudu v Mladé Boleslavi. Ve vlhké kobce čekal na svou popravu přes dva měsíce. Odvolal se k apelačnímu soudu, ale jeho žádost byla zamítnuta. Poprava lámáním kolem byla vykonána na mladoboleslavském popravišti.

Osud Jarmily odhaluje smolná kniha nalezená v Praze

Zatímco Šiffnerův zločin i trest je z dobových pramenů známý, dosud se nevědělo nic o jeho milé. Mácha v Máji naznačuje sebevraždu Jarmily skokem do jezera den před Vilémovou popravou. "Nové poznatky přinesla takzvaná smolná kniha, která byla před několika lety objevena v jednom pražském antikvariátu a zakoupena pro oblastní archiv v Praze, který provedl odborné ošetření a předal ji do našeho fondu archivu města Mladá Boleslav," podotkl ředitel Státního okresního archivu Mladá Boleslav Jan Šimonek. Ze zmíněného dokumentu se dozvídáme důležitou informaci, kterou neznaly celé generace máchovských badatelů - skutečné jméno literární Jarmily. "Dne 3. srpna 1755 se narodila a téhož dne byla pokřtěna Anna Rosina, z manželství Josefa Traussla a Rosiny, poddaných bubenských," řekl Šimonek. Ze Smolné knihy zjišťujeme také dosud neznámé okolnosti otcovraždy.

Poprvé vychází na světlo, že Rosina byla v době otcovraždy s Ignácem těhotná, a že měla za úkol obstarat pro chystanou vraždu jed. Trest se nevyhnul ani jí. "Rosina Trauslin kvůli tělesnému smilnění s Ignácem Šiffnerem a dále kvůli jedu, který žádala od felčara Antona Štroheho, se přenechává k trestu šesti neděl v železech a poutech obci, kde se zdržuje, nebo budiž odsouzena k práci u vrchnosti," podotkl Šimonek. Co bylo ale důvodem plánované vraždy? "Jedna z možností je, že se neměli rádi otcové, a tudíž otec Šiffner nepřál tomu, aby si vzal z toho znepřáteleného sobě rodu dívku. Druhá možnost byla naznačena už před léty v publikaci pana doktora Ivanova, že by otec mohl mít zálusk na synovu nevěstu," podotkl Šimonek.

Smolná kniha

Možná, že Karel Hynek Mácha v Máji skutečně popsal pravdu. Podle jedné dnes už nezvěstné místní kroniky prý Rosina měla mít současně poměr s Ignácovým otcem. To by mohlo být spouštěcím impulsem pro jinak nepochopitelnou agresi bezproblémového syna vůči vlastnímu otci. Zatímco život Ignáce Šiffnera vyhasl na popravišti, osud těhotné Rosiny se odvíjel dál. A tak se vydáváme po jejích stopách, po propuštění z žaláře se vrací do rodného domu v Dubé. Z převodů nemovitosti se zjistilo, že rodina Trauselů žila v Dubé až do třicátých let 20. století, kdy se přestěhovala do České lípy a po II. světové válce se stala součástí odsunu německého obyvatelstva z území Sudet. V současné době žijí potomci tohoto rodu nedaleko Drážďan.

Zpět