Vyprávění o králi Šalamounovi

30.11.2011 00:18

O_moudrosti_krale_salomouna.pdf (292,3 kB)

 

Pohádky se smutným koncem:

http://www.ctenarska-gramotnost.cz/tvurci-psani/tp-tipy/pohadky-se-smutnym-koncem

Opakování z minulých hodin

  1. Jak se jmenovali bratři, kteří sbírali a zapisovali lidové německé pohádky?
  2. Jakou pohádku jsme od nich četli?
  3. Jak k těmto pohádkám bratři přišli?
  4. Byly vždy pohádky určeny jen dětem?
  5. Mají pohádky pro děti nějaké zvláštnosti? Vyznačují se něčím.
  6. Jak se jmenoval dánský spisovatel, největší světový pohádkář?
  7. Víš něco o jeho životě?
  8. Jaký je rozdíl v pohádkách německých bratří a tohoto spisovatele? Jak vznikaly?
  9. Které z jeho pohádek znáš?
  10. I od tohoto pohádkáře četli jsme četli pohádku, téměř tentýž příběh jako od německých bratří.
  11. Jaké mezi nimi byly rozdíl?
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 

Jak se jmenovali bratři, kteří sbírali a zapisovali lidové německé pohádky?
Bratři Grimmové 
Známější z obou bratrů, Jacob Grimm (1785–1863), byl jedním z největších německých jazykovědců. Mladší Wilhelm Grimm (1786–1859) se zapsal do dějin jako spolupracovník svého staršího bratra.
 
Jakou pohádku jsme od nich četli?
Pohádka Modré světlo
 
Jak k těmto pohádkám bratři přišli?
Lidové pohádky bratřím vyprávělo dohromady asi 40 lidí. Jednou z nejvýznamnějších vypravěček byla Marie Hassenpflug, přítelkyně jejich sestry Charlotty, která pocházela z dobře situované, francouzsky mluvící rodiny. Mariininy příběhy byly směsí motivů pocházejících z lidové tradice a vlivů z četby Perraultových Pohádek Matky husy(1697).
 
Byly vždy pohádky určeny jen dětem?
Ne, byly i pro dospělé.
 
 
Mají pohádky pro děti nějaké zvláštnosti? Vyznačují se něčím.
Kvůli dětem byly pohádky upravovány, například ve Sněhurce byl změněn konec příběhu, kdy v původním znění musela zlá královna tančit v rozžhavených botách až k smrti, nebo v Jeníčkovi a Mařence, kdy byla zlá čarodějnice ve velkých mukách zaživa upečena v peci.
 
 
Jak se jmenoval dánský spisovatel, největší světový pohádkář?
Hans Christian Andersen (1805 - 1875) - dánský spisovatel, největší světový pohádkář. Napsal 156 pohádek (např. Princezna na hrášku,Ošklivé káčátko, Císařův slavík, Císařovy nové šaty, Statečný cínový vojáček, Křesadlo a Malá mořská víla). Autobiografie Pohádka mého života.
 
Víš něco o jeho životě?
Pocházel z chudých poměrů. Andersen byl přecitlivělý, ctižádostivý a marnivý. Andersen celé své dětství vášnivě miloval literaturu. Byl známý tím, že znal nazpaměť celé Shakespearovy hry a přednášel je, přičemž používal své dřevěné panenky jako postavy.  Těžko se vyrovnával se svou homosexualitou.
 
Jaký je rozdíl v pohádkách německých bratří a tohoto spisovatele? Jak vznikaly?
Bratři Grimmové zapisovali pohádky, které jim byly vyprávěny. Andersen psal pohádky vlastní.
 
Které z jeho pohádek znáš?
Cínový vojáček
Císařovy nové šaty
Čarovná truhlice
Křesadlo
Křišťálové vidiny
Kubík a Kuba
Malá mořská víla
Děvčátko se sirkami
O princezně na hrášku
Ošklivé kačátko
Pasáček vepřů
Sněhová královna
Sněženka
Stín
Velký mořský had
O Malence
Stará svítilna
Létající jehla
Kapka vody
Kníže zla
O dívce, která šlápla na chléb
Nezpůsobný chlapec
Střízlička
Sedmikráska
Divoké labutě
Létající kufr
Růže z hrobu Homérova
Čápi
Uspávač
Růžový skřítek
Slavík
Snoubenci
Červené střevíčky
Kdo skočí nejvýš
Holger Dánský
Z okna ve Vartou
Len
Malý ťuk
Starý dům
Příběh o celém roku
 
I od tohoto pohádkáře četli jsme četli pohádku, téměř tentýž příběh jako od německých bratří.
Jaké mezi nimi byly rozdíl?
 
 
 
 
 
 
Nerozumím
 
Rád bych věděl/a...  Zajímalo by mě...
 
 
 
 
 
Průběh vyučování:

Výklad učitele:

V minulých hodinách jsme si povídali o tom, že číst znamená poslouchat různé hlasy, které k nám v naší hlavě promlouvají a pomáhají nám pochopit příběh. Věnovali jsme se zejména našim pocitům z textu. Dnes si budeme povídat o dvou důležitých hlasech.

První hlas nám dnes bude říkat, kdy něčemu nerozumíme. Např.:Nerozumím, co znamená toto slovo. Nechápu, jak tohle autor myslí. Není mi jasná tato věta. Je to podobné, jako když řídíme auto a dostaneme se do mlhy. Někdy se i čtenář dostane do takové mlhy, všechno vypadá mlhavě a my nevíme, o čem jsme vlastně četli. A podobně jako v mlze zpomalíme nebo se zastavíme. Musíme mlhu uklidit, vyjasnit si v hlavě, než budeme číst dál, protože v opačném případě bychom mohli dočíst na konec, aniž bychom pochopili příběh.

Druhý hlas nám říká, že chce vědět víc, než autor říká. Nutí mě ke zvědavosti a k hlubšímu uvažování nad tím, co čtu. V tomto případě sama sobě pokládám otázky začínající Ráda bych věděla… nebo Zajímalo by mě…(Podle J. D. Wilhelma je potřeba modelovat nejen užití strategie, ale také odpovědět na otázky co modelujeme, proč, kdy a jak. Povídání učitele však nesmí být příliš dlouhé. Je proto vhodné jednotlivé části rozdělit do jednotlivých hodin).

Motivace:

Přichystám fotografii nějakého méně známého exotického ovoce. Vysvětlím, že si vyzkoušíme klást otázky na jednodušším tématu a vyzvu žáky, aby řekli nahlas, jaké mají otázky k obrázku. Žáci budou mít řadu otázek: Jak se jmenuje ovoce? Jak chutná? Jak se pěstuje? Kde se pěstuje?… Pak vyložím, že podobně jako se nám sbíhají sliny na ovoce, které neznáme, sbíhají se sliny zkušenému čtenáři, když otevírá novou knihu. Stejně jako nám i jemu běží hlavou řada otázek.

Další výklad:

Naše nápady potřebujeme zapisovat, jinak bychom je zapomněli. V minulé hodině jsme se naučili startéry pro pocity a dnes budeme používat jednoduché začátky vět pro sledování našeho porozumění (Na tabuli: Nerozumím…) a kladení otázek (Rád bych věděl…). (Podobných začátků vět existuje více, ale není dobré zahltit žáky mnoha startéry, ze kterých pak cítí zmatek. Osvědčilo se začátky vět přidávat postupně, jakmile chápou základní strategie.) Pokud můžeme psát do učebnice nebo textu, používáme první značky (kódy), které jednoduše zachycují naše myšlenky. Slova, kterým nerozumíme, podtrháváme vlnovkou. Když klademe otázku, zapíšeme otazník. Pokud by žáci nedokázali použít uvedené strategie, ponechávám na tabuli startéry k pocitům a každý žák si dále vytvoří svoji vlastní značku pro další nápady, které nemůže nikam zařadit.

Dále čtu žákům text a uvažuji nahlas o svém myšlení. Ještě žákům neříkám konkrétní postupy, jak přijít na správné řešení. Spíš si o možných řešeních povídáme. Postupně přenechávám slovo žákům. Důraz kladu hlavně na formulování neporozumění a položení otázky.

Modelování před čtením:

Text se jmenuje O moudrosti krále Šalomouna. Tak mě napadá, že takový král si může přát hodně věcí. A že je to něco jako učitel, také musí vládnout mnoha lidem. A já bych si jako učitel přála, aby mě všichni žáci na slovo poslouchali. V názvu příběhu je napsáno, že to byl moudrý král. Přál si něco moudřejšího než já? Jak se to konkrétně projevilo?

Jako evokaci můžeme podle času zařadit brainstorming na téma vztah matky a dítěte.

Modelování během čtení:

Nerozumím slovu Hospodin. Mohlo by to být slovo odvozené od slov hospoda nebo hospodář? Ale raději budu číst dál, třeba se dozvím správné řešení…. Aha, tady je napsáno, že obětoval Hospodinu. Vím, že se obětuje bohům, takže Hospodin by mohl být Bůh.
Nerozumím slovu Pán. Ale všimla jsem si, že slovo je psáno s velkým písmenem. Bude to jméno? Nebude to jiné slovo pro Boha?
Ráda bych věděla, jaké to byly oběti. Zvířata? Jaká? Ovce, kozy?
Nerozumím větě: „Udělals mě králem místo Davida, mého otce, a já…” David přece chtěl, aby po něm vládl Šalomoun. (Znovu čtu větu z počátku textu jako důkaz.) Nemyslel to tak, že Davidovo přání řídil Bůh?
Ráda bych věděla, proč Šalomoun dostal od Boha i bohatství, i když o něj neprosil. Mělo to nějaký další smysl? Plánoval snad Bůh nějaký důležitý krok, který by bylo nutné uskutečnit pomocí bohatství? Jaký účinek bude mít bohatství na Šalomouna? Nestane se lakomým? (Modeluji, že na některé otázky si odpovídám hledáním důkazů v textu, na některé usuzuji a některé vyvolávají řadu dalších - i nezodpověditelných - otázek.)
Zajímalo by mě (= rád bych věděl), jak by dál pokračovala věta: „Ale kdybys…” Asi kdyby porušil jeho přikázání… Zbavil by ho snad Bůh vlády? Nebo dokonce života?
Ráda bych věděla, jestli Šalomoun chápal setkání s Bohem jenom jako pouhý sen, nebo zda mu přikládal nějakou důležitost. Asi věřil, že pomocí snu k němu může mluvit Bůh, protože i před tím jsem uvažovala o tom, že přání Davida řídil Bůh.

Postupně přenechávám slovo žákům. Důraz kladu hlavně na formulování neporozumění a položení otázky. Žáci pak sami píší komentáře na lístečky. Po čtení žáci vyberou některý ze svých zapsaných komentářů a odevzdají ho. Podle času si pak znovu komentáře čteme a vlepujeme na tvrdý papír, který pověsíme na nástěnku. Pro reflexi také hovoříme o tom, zda se žákům dařilo hlídat si, čemu nerozumí, a klást otázky. Někteří žáci dokončovali věty z minulé hodiny, tedy pocity z přečteného textu.

Reflexe vyučovací jednotky (sebereflexe učitele (průběh, náměty na vylepšení atd.) a výběr z ohlasů a reakcí žáků na tuto vyučovací jednotku, včetně ukázek prací žáků):

Tuto hodinu jsem učila několikrát na různých textech a vždy většina žáků velmi dobře spolupracovala. Někteří žáci však potřebují další individuální vysvětlení, např. neustále znovu identifikovat místo nedorozumění. Hodně slabí čtenáři nechápou, jak položit otázku.

 
 
 
 
 
 
Zpět