Poznámky k čárce

27.11.2011 02:31

http://prirucka.ujc.cas.cz/?id=130

čárka

 

Jazykovědci s lítostí pozorují, jak málo starostí si někteří pisatelé dělají s interpunkcí (nejde jen o čárku) a jak často například chybí v souvětí čárka, která by měla oddělit vedlejší větu od věty hlavní. Přitom přítomnost, anebo nepřítomnost čárky může podstatným způsobem měnit význam. Zkuste například vynechat čárku za vedlejší větou v následujícím souvětí: Ráno přišli dva malíři, kteří natřeli halu, a tři uklízečky. Uvažme také, co může chybně užitá čárka natropit ve zpravodajství: Prezident nesouhlasí s postupem stranického lídra, který zahájil mohutnou volební kampaň (?) a vyzývá k občanské neposlušnosti – kdo vyzývá? V textu zákona může být čárka rozhodující pro stanovení, co se komu ukládá: formulace Dozorčí komise volí ze svých členů předsedu, který řídí činnost komise a podává návrh na zahájení disciplinárního řízení má jiný význam než Dozorčí komise volí ze svých členů předsedu, který řídí činnost komise, a podává návrh na zahájení disciplinárního řízení.

 

 

čárka před spojkou a

 

Spojuje-li spojka a dvě věty nebo větné členy v poměru slučovacím, čárku před ní nepíšeme: Zlatou olympijskou medaili získala Štěpánka Hilgertová a také Jan Železný. Neustále se objevují žebříčky, které hodnotí, jak jsme žili a jakých výsledků jsme dosáhli. Čárku před spojkou a klademe v těchto případech: 

1. Spojuje-li dvě věty nebo větné členy v jiném poměru než slučovacím: 

a) odporovacím (spojka a se dá nahradit některou ze spojek odporovacích – ale, avšak, však), např.Snažil se, a neuspěl
b) stupňovacím, např. Už se stmívalo, a k tomu začalo pršet; 
c) důsledkovém – spojka a bývá součástí spojovacích výrazů a proto, a tedy, a tak: Nedostali jsme zprávu včas, a proto jsme nemohli přijít. Tito nájemníci neplatí nájemné již několik let, a tak mají být vystěhováni; 
d) vysvětlovacím: Zboží můžete reklamovat, a to do tří dnů. Odpovězte co nejrychleji, a to písemně.

2. Uvozuje-li vedlejší větu vloženou mezi dvě věty hlavní, např. Šli jsme na výlet, a protože začalo pršet, vrátili jsme se domů.

3. Uvozuje-li větu řídící (část věty řídící), která následuje za vloženou větou závislou, např. Komisař vysvětlil, jak významnou roli sehrává železnice v evropské dopravní síti, a vyslovil uspokojení s naším postupem.

 

 

čárka před spojkou jako

 

Pokud tato spojka uvozuje celou větu, čárku píšeme: Zvládli jsme to stejně rychle, jako se to podařilo jemu. Evropské země, jako jsou Rakousko, Maďarsko, Česká republika, Slovensko, nemají moře. Uvozuje-li pouze větný člen při srovnávání, čárka se nepíše: Dosáhl stejného počtu bodů jako já.

Touto spojkou se uvádějí i nevětné příklady. Čárka se píše tehdy, jestliže příklad jen sdělení doplňuje, lze jej vynechat, a význam věty přitom zůstává stejný, např. Některé klasické pohádky, jako Popelka, Princ Bajaja, Šípková Růženka, byly zfilmovány (= například jmenované pohádky). Čárku nepíšeme, jestliže příkladová část je nezbytnou součástí sdělení, bez ní by věta dávala jiný smysl, např. Pohádky jako Popelka, Princ Bajaja, Šípková Růženka byly zfilmovány (= pohádky takového typu, jaké byly jmenovány). Kdybychom spojení po spojce jako vypustili, věta by zněla Pohádky byly zfilmovány, a to by znamenalo zase něco jiného (= všechny pohádky).

 

 

čárka před spojkou než

 

Pro kladení čárky před touto spojkou není rozhodující počet slov, který po ní následuje. Záleží na tom, zda tato slova tvoří celou větu, nebo nikoli. V prvním případě je čárka namístě: Touto činností se zabýval do té doby, než vstoupil do politiky. Starosta udělal pro tuto věc víc, než mu předpis ukládal. Následuje-li po spojce než pouze větný člen, tzn. že tato část věty neobsahuje určité sloveso, čárka před spojku nepatří: Má lepší auto než já. Příspěvek se zhodnotí mnohonásobně více než většina jiných finančních investic. Průměrnou mzdu mají tito pracovníci vyšší než jejich služebně starší kolegové nedosahující dnešních zpřísněných kvalifikačních standardů pro výkon práce v servisních střediscích.

 

 

čárka před spojkou nebo

 

Základní poučka zní: pokud je spojka nebo užita ve významu slučovacím, čárku před ní nepíšeme, pokud ve významu vylučovacím, čárku píšeme. Jenže ne vždy je lehké rozpoznat, o který význam jde. Typickými slučovacími spojkami jsou a, i: koupím jablka a (i) hrušky, tzn. obojí. Zvolíme-li však spojku nebo, o „čisté“ slučování nejde: nekoupíme najednou oba druhy ovoce, ale pouze jedno z nich. Pomocí spojky nebovyjadřujeme volbu mezi dvěma eventualitami. Podstatné je, že eventuality jsou libovolně zaměnitelné: je lhostejno, která z nich bude platit, které dáme přednost (dokonce mohou nastat obě najednou). Ve stejné funkci se nově používá i spojka a/nebo

V takovýchto případech se čárka před nebo neklade: Podejte nám zprávu písemně nebo telefonicky. Za škodu na životě nebo na zdraví lidí náhrada nepřísluší, vznikla-li pracovním úrazem nebo při lovu živočicha, který tuto škodu způsobil. Jinak je tomu však ve spojeních: Pospěšte si, nebo vám vlak ujede. Přijedete dneska, nebo vás máme čekat až zítra? Jste opravdu spokojení, nebo se potýkáte s problémy?Zde už nejde o libovolně zaměnitelné eventuality, ale o zřejmý protiklad, a čárka před nebo je proto namístě. Obvyklé je též klást čárku, následují-li po spojce nebo výrazy spíše, vlastně, lépeUvádíte, že velmi zřídka, nebo vlastně nikdy se nespoléháte na jednoho dodavatele.

 

 
Zpět