Příbuzná slova

17.10.2011 08:57

Domácí úkoly

Sešity!                                     

Diktát - vyhodnocení

http://www.fragment.cz/picture/shop/cz/zbozi/download/201380-01%20minikostka%20pro%20zs%20-%20cesky%20jazyk_s36-37.pdf

 

                                                                               17. říjen

Příbuzná slova

 

slova se stejnou společnou částí, významově blízká = slova příbuzná

společná část = kořen slova

tvoří se předponami a příponami

 

                                                                                       18. října

Stavba slova

 

říjen - odvozen od říje, jelení říje

říje+n    =>   říjen 

základové                   odvozené
slovo                         slovo

hledání základového slova a přípony nebo předpony =

Slovotvorný rozbor

    zjišťujeme jen, z kterého slova bylo slovo vytvořeno

    slovotvorný základ (základové slovo) -----> odvozené slovo

 

Rozbor stavby slova

     Rozebíráme slovo na části:

     Předpona/y - kořen - přípona - koncovka

 

zahrádka

slovotvorný rozbor: zahrada + ka => zahrádka (+ krácení v kmeni)

                                                 základové         přípona
                                                 slovo                 

 

http://fikus.omska.cz/~kucerad/documents/1teorie_stavba_slova.pdf

1teorie_stavba_slova.pdf (82,4 kB)

 

--------------------------------------------------------------------

 

SLOVOTVORNÝ ROZBOR = jak bylo slovo VYTVOŘENO, od kterého nejbližšího slova.

Hledáme jen 2 části: 1) slovo, z něhož bylo dané slovo vytvořeno = základové slovo (ZS)

                                2) předponu nebo příponu

 

 
Základové slovo (ZS) je slovo, z něhož bylo odvozené slovo přímo utvořeno. 
 
Slovotvorný základ (SZ) je část slova, kterou má slovo odvozené společnou se slovem základovým. 
 
někdy slovotvorný základ = základové slovo, někdy SZ = kořen
 

                 stroj >  nástroj 

základové slovo  >  odvozené slovo

                 (ZS)

 

    stroj - slovotvorný základ (SZ), je společný oběma

 

             nástroj >  nástrojař 

 

základové slovo  >  odvozené slovo

                 (ZS)

 

    nástroj - slovotvorný základ (SZ), je společný oběma

 

ec

lovit

nákup

čí

nákup

kamn

ář

kamna

mlad

ík

mladý

prav

ice

pravý

posluch 

árna

poslouchat

slovotvorný základ

přípona

základové slovo

spolu

žák

žák

ultra

fialový

fialový

za

bodnout

bodnout

předpona

slovotvorný základ

základové slovo

 

 

--------------------------------------------------------------------

 

 

     postup při SLOVOTVORNÉM ROZBORU:

  •  
  •     1. hledáme vztah slova 
  •     a) podobný význam
  •          Např.: mlékárna - místo, kde zpracovávájí mléko,
  •                      učitel - člověk, který učí, pravlast - původní vlast
  •  
  •     b) podobnosti hláskové skladby
  •          Např.: mlékárna - mléko, učitel - učit, pravlast - vlast
  •  
  •     2. Obě slova (základové i odvozené) porovnáme:
  •      a) najdeme společnou část - slovotvorný základ 
  •         (u ohebných slov základových oddělíme koncovku: mlék-o, ryb-a, vlast-0, uči-t)
  •  
  •      b) najdeme a pojmenujeme u slova odvozeného tu část, s jejíž pomocí slovo vzniklo (ZS).
  •           Např.: mlékárna - přípona: -árna, učitel -přípona: - tel,
  •                       pravlast - předpona: -pra
  •  
  •     3. Vše shrneme:
  •            Např.: Slovo mlékárna vzniklo ze základového slova mléko odvozením příponou -árna.
  •  

  •     Slovotvorným základem může být celé slovo (ředitel, vařit) nebo jen část slova
  •     (-žen-, škol-).
  •     Jako prostředky odvozování slov slouží předpony, přípony a koncovky.
  •     Koncovka – pří skloňování se mění

    kořen + předpona + přípona = tvoří kmen slova (bez koncovky)

     

    --------------------------------------------------------------------

     

    slovotvorný základ 

    - je ta část slova základového, kt. je základem pro vytvoření nového slova

    - někdy může být slovotvorný základ totožný se základovým slovem

    - součástí slovotvorného základu bývá kořen

     

    slovotvorný rozbor:     železničář+ský              
    - jak bylo slovo vytvořeno

        rozbor stavby slova:   želez | n | ič | ář | ský        
        - rozebíráme na části        kořen                       koncovka

     

     

      slovotvorný rozbor rozbor stavby slova
    nedostatek
    možnost
    překvapení
    svatba
    srdečný
    prostřední
    příležitostný
    nenápadný
    krvácet
    soucitný
    zavšivit

     

    ne+dostatek ne|dost|a|t|ek

     

     

     

     

    • nedostatek
    • možnost
    • překvapení
    • svatba
    • srdečný
    • prostřední
    • příležitostný
    • nenápadný
    • krvácet
    • soucitný
    • zavšivit

     

     

    Předěl je na místě, kde vzniká nové slovo nebo nový tvar slova.

    slovotvorný rozbor     Rozbor stavby slova
    • ne+dostatek
    • možn(á)+ost
    • překvap(it)+ení
    • svatba (?) 
    • srd+ečný
    • pro+střední
    • příležitost+ný
    • ne+nápadný
    • kr(e)v+ácet  (?)
    • soucit+ný
    • za+všivit
    • ne-dost-a-t-/e/k-0
    • mož-n-ost-0
    • pře-kvap-en-í
    • svat-b-a
    • srd-eč-n-ý
    • pro-střed-n-í
    • pří-lež-i-t-ost-n-ý
    • ne-ná-pad-n-ý
    • krv-ác-e-t
    • sou-cit-n-ý
    • za-vš-iv-i-t
       
    •  

Rozbor stavby slova = hledáme všechny předpony, kořen slova, přípony a koncovku

 

 

po

sluch

ár

n

a

předpona

kořen

přípona

přípona

koncovka

 

ne

roz

pust

i

tel

n

ý

předpona

předpona

kořen

kmen. přípona

přípona

přípona

koncovka

 

roz

ház

í

š

předpona

kořen

kmen. přípona

koncovka

kmen

 

 

Střídání hlásek při odvozování

 

 

 

uč. Český jazyk 5, nakl. Alter, s. 94

Jak se dá poznat, co přelétav- dravci jedí? Viděl- jsme přece, kdo všechno se zachraňoval pohotov-m útěkem, dřív než se drav- pták snesl střemhlav-m letem! Zpěvav- ptáci mizel- v zelenav-ch větv-ch. Bázliv- zajíci se krčil- v hol-ch brázdách. Divocí králíci hledal- záchranu v tmav-ch norách. Taky po mil-ch koroptv-ch se zaprášilo. Veselé průvody rejsků přidal- na rychlosti. A ovšem i za všemi slab-mi m-šicemi a hrabavými hraboši se jakoby zavřela zem.

 

Jak se dá poznat, co přelétaví dravci jedí? Viděli jsme přece, kdo všechno se zachraňoval pohotovým útěkem dřív, než se dravý pták snesl střemhlavým letem! Zpěvaví ptáci mizeli v zelenavých větvích. Bázliví zajíci se krčili v holých brázdách. Divocí králíci hledali záchranu v tmavých norách. Taky po milých koroptvích se zaprášilo. Veselé průvody rejsků přidaly na rychlosti. A ovšem i za všemi slabými myšicemi a hrabavými hraboši se jakoby zavřela zem.

 

 

 

Zpět