Příslovce

20.11.2011 21:55

DÚ: 36/4 jen dvojice slov, čas - včas

stupňování s. 38

 
 
 
 
 

Test:

určete slovní druhy

krása, krásný, krásně, krášlit, vadit, vada, vadně, vadný, chytrý, chytře, chytrost, chytrák, chytračit, modrý, modřit, modře, únava, unavený, unavit, modř

ve cvičení jsou jen tyto čtyři druhy:

podstatné jméno

přídavné jméno

sloveso

příslovce

       
       

 

 

 

 

 

 

 

Zapsat báseň, knihu, seznam

7trseznam.odt (10,5 kB)

Příslovce

s. 34

 

Příslovce  jsou slova neohebná, vyjadřují bližší okolnosti dějů nebo vlastností: 
máme tedy příslovce

  • místa (tady, daleko)
  • času (často, někdy)
  • způsobu (zbytečně, úprkem)
  • míry (velice)
  • příčiny (proto, proč)

 

cvičení: rozviň co nejvíce příslovci

jel, šel, plavali, seděla, hráli, smál se, užil si

 

Většina příslovcí se tvoří z přídavných jmen + přípony -e, -ě, -o, y  (hodný - hodně).

Některá příslovce ustrnutím tvaru podst. jm. (kolem)

Některá spojením předložky s  podst. jm. - příslovečné spřežky, píšeme DOHROMADY.

( ob/čas, z/novu, na/hlas).

 

Stupňování příslovcí

Druhý stupeň: příponami -eji, -ěji, -e

Třetí stupeň: nej + druhý stupeň

POZOR: nejjemnější, nejjistější x nejistější

Nejjistější investice. Byl čím dál nejistější.

 

  • První stupeň (pozitiv) - je základní tvar příslovce.
    • Koncovky se nejčastěji tvoří z přípon přídavných jmen (-ský → -sky, zký → -zky-ký → -ce-cký → -cky →  → -e).
      • jemný → jemněříd → řídce
  • Druhý stupeň (komparativ) - přípona se tvoří z prvního stupně.
    • Přidávají se zde přípony -štěji-čeji-čtěji-ěji a -eji.
      • jemně → jemnějiřídce → řídčeji
  • Třetí stupeň (superlativ) - přípona se tvoří tak, že před příslovce ve druhém stupni přidáme předponu nej-.
    • jemněji → nejjemnějiřidčeji → nejřidčeji

 

Existují také nepravidelná příslovce, jejichž stupňování se neřídí žádným pravidlem.

  • dobře → lépe → nejlépe
  • špatně → hůře → nejhůře
  • málo → méně → nejméně
  • hodně → více → nejvíce
  • snadno → snáze → nejsnáze

 

 

Příslovce, která vznikla spojením (spřažením) předložky se jménem, nazýváme:

příslovečné spřežky.

Píší zpravidla dohromady. Např.: nahlas, nahoře, shora, zpaměti, vtom, vcelku, dohromady.

 

 
předložka s podstatným jménem x příslovečné spřežky.
Spadl do hromady písku. x Půjdeme tam dohromady.
Do konce zbývá už jen chvíle. x Přijel dokonce i Petr.
 
s. 36/5
v celku
vcelku
 
Pouze v některých případech můžeme psát takové spojení obojím způsobem.
Např.:
zpočátku i z počátku, pokaždé i po každé, poprvé i po prvé, donedávna i do nedávna.
 

 

Hranice chápání určitého výrazu jako spřežky však není ve všech případech jasná, často dochází ke kolísání.

Nezřídka proto vedle sebe existují jak podoby psané zvlášť, tak dohromady, jejichž význam je totožný (na příklad – například).

Na druhou stranu u některých příslovcí již dlouho není užíván jejich výchozí, dvojslovný výraz a jsou chápána jako spřežky jen z vývojových, etymologických důvodů (vzhůru, zpět atp.).

Zda jde o spřežku, si můžeme u mnoha výrazů ověřit ve Slovníku spisovné češtiny nebo v Pravidlech českého pravopisu. Pokud hledaný výraz nenalezneme ani v jedné příručce, jde většinou o dvě samostatná slova, a proto je píšeme zvlášť.

 

Spřežky - obojím způsobem

například – na příkladzpočátku – z počátku, do široka – doširoka, na boso – naboso, na čisto – načisto (viz Psaní spřežek typu naměkko – na měkko, domodra – do modra, po anglicku), z počátku – zpočátku, k večeru – kvečeru; na podiv – napodiv, nade všecko – nadevšecko, na čase – načase atp.

o sto šest i ostošestjak se patří jaksepatří, jak by smet i jakbysmet aj. 

dvojí význam

Tyto spřežky mají v češtině i svůj dvojslovný protějšek, významově se však vzájemně liší. Oproti předchozím typům příslovečných spřežek (na příklad – například apod.), kdy je význam v obou případech stejný, dochází u těchto spřežek k posunu významu od původních významů slov, z nichž byly utvořeny. Je to třeba dvojice v celku × vcelku: Kupodivu mu dovezl skleněné vázy v celku. (‚nerozbité‘) Dejte mi salám v celku. (‚nenakrájený‘) Koupila si plavky v celku. (‚jednodílné‘); ale: Vcelku dorazilo třicet lidí. (tj. ‚celkem‘). Toto slovo však může být i modální částicí – Vcelku je to hodný chlapec. Dále sem náleží dvojice na večer × navečer: Domluvme si schůzku na večer (= Sejdeme se večer, ale domluvme se už teď, v poledne). Navečer už na ni čekal. (‚ve večerních hodinách) apod.

 

Dejte mi salám v celku. 

Koupila si plavky v celku.

Vcelku dorazilo třicet lidí.

Toto slovo však může být i modální částicí – Vcelku je to hodný chlapec. 

Domluvme si schůzku na večer (= Sejdeme se večer, ale domluvme se už teď, v poledne). Navečer už na ni čekal.

 

 

36. cv. 3, 4, 

 

samostatně

37/6 - nahraďte vyznačená příslovce jinými s podobným významem

 

 

 

 

 

Zpět