Romeo a Julie

01.02.2012 21:45

Romeo a Julie

http://www.phil.muni.cz/kapradi/hotove_texty/Cejka_RJ.pdf s. 7

   
Romeo. Kdo rány necítil, rouhá se jízvám. –
Julie zjeví se nahore u okna.
Mlc!jaké svetlo kmitá se tam v okne?
Tot východ jest, a Julia je slunce! –
Pojd krásné slunce, skol závistnou lunu,
která již bolem churaví a bledne,
že’s krásnejší než ona, sloužíc jí:
nesluž jí, chce-li býti závistná;
vestalskou barvu její chorobledou
nosí jen blázen; hod ji od sebe. –
Tot moje vládkyne; má milenka:
ó, aby vedela, že jest!
Rozmlouvá, a nic nepraví: co z toho?
vždyt mluví oko, a já odpovím. –
Jaká to smelost, ke mne nemluví:
dve nejpeknejší nebes hvezdy majíc
co jednat, prosí, aby na obloze,
než prijdou, oci její svítily.
Na nebi oci její, v tvári hvezdy?
Jejího líce jasnost zhanbila
by hvezdy, jako lampu denní zár:
a oko v nebes povetrné ríši
by tak se skvelo, že by ptactvo pelo,
a noc že prišla ani nevedelo.
Hle, jak si líce rukou podpírá!
Ó! bych byl rukavickou na té ruce,
abych se líce dotknout smel.
Julie. Ach!
 
 
 
 
 
Romeo. Mluví:
ó, promluv opet, lesklý anděle!
vždyt temnem nocním záríš nad mou hlavou
jak okrídlený posel nebeský
nad smrtelníku vydiveným okem
v sloup obráceným, kterí na znak padnou,
by za ním hledeli, když okrocí
lenive putující oblaka,
a v nárucí vzduchovém odplývá.
Julie. Ó Romeo, Romeo! proc jsi Romeo!
Zapri své jméno, odrekni se otce:
však nechceš-li, jen lásku prisahej,
a já dám výhost jménu Kapulet.
Romeo. Mám dále poslouchat, ci odpovím?
Julie. Jen jméno tvoje jest mým neprítelem:
ty nejsi Montek, ty jsi co jsi sám.
Co jest to Montek? ruka ani noha,
ni tvár, ni paže, ni cos jiného,
co muži náleží. Ó! zvi se jinak.
Což pak je do jmena? co ruží zovem
lahodne voní i pod jiným jménem;
tak Romeo, nejsa nazván Romeo,
podrží vždy svou vzácnou výbornost,
i bez titule. – Romeo, odlož jméno;
a za jméno, jež není tebe díl,
mne celou vezmi!
Romeo. Za slovo te beru.
Nazvi me milým, budu znova pokrten;
na veky nechci býti Romeo.

 

 

 

http://www.csfd.cz/film/34649-romeo-a-julie/

Romeo a Julie v Národním divadle: http://archiv.narodni-divadlo.cz/default.aspx?jz=cs&dk=Titul.aspx&ti=411

Český muzikál:

Prokofjev

 

obrázky google

 

 

Děj

Celý příběh se odehrává v italském městě Verona, kde žily dva významné rody – Kapuleti a Montekové.

Mezi nimi se již léta táhl dávný spor.

Děj příběhu začíná popisem střetu mezi Monteky a Kapulety na náměstí ve Veroně, který ukončí až vévoda Eskalus.

Po Veroně šíří zpráva, že u Kapuletů bude velký maškarní ples a při této příležitosti má být oznámeno zasnoubení Julie s Parisem.

Toto se dozví i Romeo a se svými dvěma věrnými druhy Merkuciem a Benvoliem se rozhodne navštívit tento ples, přestože se koná v domě úhlavních nepřátel.

Romeo tam se svými druhy pod rouškou masky skutečně pronikne a ocitne se na plese, kde jsou všichni příbuzní a známí rodiny Kapuletů. Tybalt však Romea pozná a chce ho zostudit tím, že vyprovokuje bitku za to, že si dovolil vstoupit na ples Kapuletů. Starý Kapulet ale jeho počínání zastaví s tím, že nechce skandál po celé Veroně.

Romeo tedy se svými přáteli zůstává na plese a spatří zde Julii. Ta se mu zdá překrásná a říká, že doposud nepoznal lásku, dokud nespatřil tuto ženu. Láska na první pohled. Ples pomalu končí, ale oba milenci na sebe musí pořád myslet, a tak Romeo v noci tajně navštíví zahradu Kapuletů a pěje milostné ódy u Juliiny ložnice, ačkoliv tím značně riskuje a Julie pozná, že jeho láska je opravdová.

Druhý den oba milence tajně oddá otec Vavřinec, který mladou dvojici podporuje i přes nenávist obou jejich rodičů.

Jenže Tybalt, Juliin bratranec, nenávidí Romea. Odpoledne v den svatby zabil Tybalt Romeova přítele Merkucia a Romeo pak zabil Tybalta, za což byl vyhoštěn z města Verony a odchází do Mantovy.

Ještě před odjezdem Romea z Verony se odehraje scéna, kdy Romeo vyznává Julii svou lásku ("balkónovka").

Ale druhý den má Kapulet pro nyní vdanou Julii zprávu, že již zítra bude mít svatbu s Parisem. Julie s tím ovšem nesouhlasila, ale otec jí dal jen dvě možnosti: buď svatba s Parisem, nebo ať táhne z jeho domu.

Proto zoufalá Julie s pomocí chůvy požádá otce Vavřince o pomoc. Ten zajistí nápoj, po kterém bude Julie po 42 hodin vypadat jako mrtvá a Romeo si pro ni přijde do hrobky Kapuletů a oba milenci budou žít navěky spolu.

Nápoj ji uspal a Julie vypadala jako mrtvá. Když ji viděl Paris a myslel si, že je mrtvá, přichystal pro ni pohřeb.

Ovšem toto se dozvěděl i Romeo, ke kterému shodou náhod nedorazil posel Bratr Jan od otce Vavřince se zprávou, že Julie není mrtvá. Posel nedorazil, protože byl zavražděn.

Romeo si koupil jed u lékárníka v Mantově, vrátil se zpět z vyhnanství do Verony a šel naposledy políbit Julii. Romeo se ocitne před hrobkou Kapuletů a zde se ho Paris snaží s ostatními mrtvými Kapulety vlákat do říše stínů, ale Romeo je přemůže, Paris je zabit a Romeo vstoupí ke své milované Julii.

Romeo vstoupí do hrobky a spatří spící Julii. Zoufá nad osudem a její smrtí. Vyznává jí svoji lásku. Po monolozích a rozloučení se světem pije Romeo jed.

Julie se probouzí, ale vedle ní leží již mrtvý Romeo. Vezme Romeovu dýku a probodne se.

Takto skončil věčný spor mezi rodinami Kapuletů a Monteků, rodiny se usmířily a vystavěly zlaté sochy Romea a Julie, které stojí dodnes ve Veroně.

 

 

 

 

Inspirace pro dílo
 
Někteří shakespearologové kladou vznik tragédie Romeo a Julie do začátků Shakespearova působení v herecké skupině lorda komořího. Námět, nešťastný osud dvou milenců, pocházejících ze znepřátelených rodin, je snad starý jako lidstvo samo. S motivem uspávajícího léku se setkáváme již u Xenofonta z Efesu ve 2. stol. n. l., přímé inspirace však existovaly i v Anglii . Především to byla epická báseň " Tragický příběh o Romeusovi a Juliettě " , napsaná italským mnichem Bondellem a anglicky Arthurem Brookem v roce 1562. Brookeův příběh má 3000 veršů a Romeus je z rodiny Montagew a Julietta z rodiny Capiletů. Dalším spisovatelem píšícím podobný příběh byl William Painter, který popisoval ve druhém svazku svého díla Letohrad lásku milenců Rhomea a Julietty. Dílo bylo vydáno v roce 1567. Přestože tito i další autoři psali podobná témata, Shakespeare je dokázal zpracovat nejlepší formou a právem dodnes náleží k pokladnici světové literatury.
 
Zpět