Rozhovor

20.05.2012 21:08

Jak se jmenujete

Marek Páral

Jakého máte doma psa?

Zlatého retrievra a černého divokého křížence.

Proč jste se rozhodl učit na této škole?

Protože tu potřebovali češtináře a já potřeboval nějakou školu.

Co vás nejvíce baví na učení?

Vymýšlet zajímavé přípravy, hry, grafiky.

Jakou třídu máte nejraději v Kolešovicících?

To se mění hodinu od hodiny, oblíbenci dokáží rychle znechutit a zlouni zase překvapit.

Libí se vám jako vesnice? Proč?

Vlastně Kolešovice pořád neznám. Líbí se mi zámek, park, rybník, hodně zajímavá je historie Kolešovic.

Jak trávíte volný čas?

S dětmi, čtu, píšu.

Čím jste chtěl být, když jste byl malý?

Spisovatel, potápeč, závodník na Dakaru.

Proč jste se stal právě učitelem?

Hlavně kvůli tomu psaní, i když nakonec mě na škole víc než tamní poněkud suchopárná čeština chytila filozofie.

Jaké jídlo máte nejraději?

Nudle s mákem. A pak všechny ty moderní zdravé vychytávky.

Jaký vztah máte ke sportu?

Slabý, vzdálený a toužebný.

Máte nějaké oblíbené místo, kam chodíte, když je vám nejhůř?

Takové jsem měl na Moravě, tady v Čechách ne.

Máte nějaké heslo nebo větu, kterou by jste se řídil? A jakou?

Ani ne tak heslo, jako takovou představu - jak se tam nahoře v nebi duše perou před cestovní kanceláří o zájezd sem na Zemi. Je to taková představa, že život je hra, poznávací zájezd.

Jak dlouho už jste na této škole?

Necelý školní rok.

Co učíte?

Češtinu a nějaké ty drobnosti k tomu.

Jaké byly vaše začátky na této škole?

No, to se těším, až budu moct takhle vzpomínat, zatím pořád začínám.

Váš nejtrapnější zážitek?

Těch je moc a naštěstí si je umím dobře nepamatovat. Třeba když mě učitelka na základce požádala, abych v jídelně spolužáky upozornil, že chce všem něco říct, a já to přehnal, zařval jsem, až se pár prváků poprskalo a paní učitelka zapomněla, co chtěla říct.

 

Zpět