Rytmus a rým

20.09.2011 23:20

Moderní versologie – Rým a jeho podrobné dělení

http://www.vaseliteratura.cz/teorie-literatury/45-clanky/145-rym.html

 

Rytmus a rým

 

 

rým = zvuková shoda jedné nebo více slabik na konci veršů

Abychom definici úplně porozuměli, připomeňme si ještě, co je to verš:

verš = základní jednotka poezie, v textu mu většinou odpovídá jeden řádek

Rým je v podstatě tedy určitá shoda mezi konci slov na konci veršů, například:

....
Šiju, šiju si botičky
do sucha i do vodičky:
sviť, měsíčku, sv,
ať mi šije n.

(Karel Jaromír Erben: Kytice)

 

E
nevím k čemu bych tě přirovnal
Tři linky táhlý tón tvůj zazní
Telegrafistce někdo lásku lhal?
Tři linky každá stejně pravdi

(Vítězlsav Nezval: Abeceda)

Žákům se někdy pojmy rým a verš pletou. Je dobré si proto zapamatovat, že verš je menší jednotkou než rým,dva verše tvoří většinou jeden rým.

 

Halí belí, halí belí,

já mám slona pod postelí     |  verš

je to slůně kapesní,             |

ale zato hodně sní              |  rým

 

 

Základní druhy rýmu

Rýmy můžeme dělit několika způsoby, dnes se podíváme na jejich dělení podle toho, jak jsou rýmy rozloženy.

Sdružený rým

Sdružený rým je takový rým, ve kterém se rýmují dva po sobě jdoucí verše.Shoda nastává mezi dvěma sousedícími verši. Tomuto rýmu odpovídá vzorecaabb. Například:

Už to žito na souvrati, (a)
vlní se a v slunci zlatí; (a)
vlň se, vlň se, žitko, zlaté, (b)
čekali jsme dlouho na tě. (b)

(Josef Václav Sládek: Selské písně a české znělky)

 

Jak jsem, olše, měl vás rád (a)
v podvečerní, vonný chlad, (a)
nad vodou, když schýlen sám, (b)
stín váš chvěl se sem a tam. (b)

(Antonín Sova: Květy intimních nálad)

Pomůcka: Někdy může dělat potíže zapamatovat si správný název rýmu k danému vzorci. U tohoto rýmu si můžeme pomoci tím, že rýmující se slova sdružují k sobě, proto sdružený rým.

Střídavý rým

Střídavý rým je takový rým, ve kterém se sudý verš rýmuje se sudým alichý verš se rýmuje s lichým. Jinak řečeno rým tvoří 1. verš se 3. veršem2. verš se 4. veršem. Vzorcem pro tento rým je pak abab. Například:

Zemřela matka a do hrobu dána, (a)
siroty po ní zůstaly; (b)
i přicházely každičkého rána (a)
a matičku svou hledaly. (b)

(Karel Jaromír Erben: Kytice)

 

Někdo se bojí vlastní ženy (a)
A někdo třeba upíra (b)
Někdo je v přítmí vyděšený (a)
Ve tmě už téměř umírá (b)

(Jan Burian: Zubař)

Pomůcka: U střídavého rýmu se střídají verše jednoho rýmu se verši rýmu druhého.

Obkročný rým

Obkročný rým je takový, ve kterém se rýmuje 1. verš se 4. veršem a 2. verš se 3. veršem. Vzorec pro tento rým je abba. Například:

Král Karel s Buškem z Vilhartic (a)
teď zasedli si k dubovému stolu - (b)
ti dva už pili mnohou číši spolu (b)
a zapěli si z plných plic. (a)

(Jan Neruda: Balady a romance)

 

Té, která byla raněna (a)
a sežehnuta bleskem krásy, (b)
básnířky, která vplétala si (b)
krvavé trní do jména. (a)

(Jaroslav Seifert: Píseň o Viktorce)

Přerývaný rým

Přerývaný rým je takový rým, ve kterém se rýmují pouze sudé verše a liché zůstávají bez rýmu. Jinými slovy v tomto rýmu se rýmují pouze 2. verš se 4. veršem, 1. a 3. verš jsou bez rýmu. Vzorec pro tento rým je abcb. Například:

Beruško, (a)
půjč mi jednu tečku! (b)
Třeba tu, (c)
co máš na zadečku. (b)

(Jiří Žáček: Říkanka pro berušku)

 

Jenž čeká, zdali víno jeho (a)
se do brázd vyschlých rozleje, (b)
na snivých květech v jiných světech (c)
zda zavěsí své krůpěje. (b)

(František Gellner: Po nás ať přijde potopa)

Bohatý rým

Znakem bohatého rýmu (např. rovina x novina) je stejný počet slabik, shodná délka samohlásek (ulitá x ulítá NENÍ bohatý rým) a shoda všech hlásek slov kromě jejich relativního začátku.

 

Dobrý rým 

Jeho definice je stejná s bohatým rýmem až na to, že se v případě dobrého rýmu toleruje rozdílná délka samohlásek, např.: postavy x dostaví, kometa x ometá, sněhový x nehoví atd.
Máme tu tedy jednotu v počtu slabik a shodu zbytku slova vyjma relativného začátku za kompromisu různé délky samohlásek.

 

Obsažený rým


Jeho popis je rovněž totožný s definicí bohatého rýmu kromě toho, že se v případě obsaženého rýmu toleruje nestejný počet slabik, tudíž první slovo musí být plně obsaženo ve druhém, např.: rota x porota, rod x porod, kupa x hvězdokupa atd.

 

Obstojný rým


Od bohatého rýmu se liší tím, že neobsahuje shodu celého slova kromě jeho relativního začátku, avšak respektuje počet slabik a délku samohlásek (a zároveň se pochopitelně rýmuje).
Příkladem budiž: poprava x potrava, přikrývá x přispívá, kormidla x povidla atd. 

 

Překlenutý rým


Překlenutý rým vznikne právě tehdy, když jedno z rýmovaných slov má na konci o souhlásku (případně několik souhlásek) navíc.
Můžeme ho rovněž rozdělit na bohatý a postačující.

Překlenutý rým – bohatý:
Shoduje se v délce samohlásek, počtu slabik i v celém slově kromě relativního začátku a posledního písmene, např.: ráže x srážet, pole x golem; žena x ženat atd.

Překlenutý rým – postačující:
Shoduje se buď ve všech třech zmíněných kritériích, nebo jen v některých z nich. Také ho můžeme rozdělit na dobrý, obsažený, obstojný a dostatečný podle vzorů výše:
např.: postava x dostávat (dobrý), kopa x rozkopat (obsažený), rozední x poledník(obstojný) a uteče x pečeť (dostatečný).

Všimněme si, že ač slova končí na rozdílnou hlásku, tak se stále rýmují.

 

 

 

A teď si to můžeme otestovat:

1) Jiří Žáček: Halí, belí 
Halí, belí, halí, belí – 
já mám slona pod postelí, 
je to slůně kapesní, 
ale zato hodně sní. 

Halí, belí, halí, belí – 
čím ho krmím? Petrželí! 
Spořádá jí hromadu, 
pak se svalí dozadu. 



 obkročný rým *
 přerývaný rým *
 sdružený rým *
 střídavý rým *

2) Josef Václav Sládek: Lesní studánka 
Znám křišťálovou studánku, 
kde nejhlubší je les, 
tam roste tmavé kapradí 
a vůkol rudý vřes. 

Tam ptáci, laně chodí pít 
pod javorový kmen,
ti ptáci za dne bílého,
ty laně v noci jen. 


 obkročný rým *
 přerývaný rým *
 sdružený rým *
 střídavý rým *

3) Jiří Orten: Sedmá elegie 
Píši vám, Karino, a nevím, zda jste živa,
zda nejste nyní tam, kde se už netoužívá,
zda zatím neskončil váš nebezpečný věk.
Jste mrtva? Poproste tedy svůj náhrobek,
aby se nadlehčil. Poproste růže, paní,
aby se zavřely. Poproste rozpadání,


 obkročný rým *
 přerývaný rým *
 sdružený rým *
 střídavý rým *

4) Karel Kryl: Plaváček 
Tiché listy lísek, 
třetí kniha běd, 
jako v zubech písek 
skřípou slova vět, 
šarlat vlčích máků 
v němém osení, 
ztichly hlasy ptáků 
v mlčení. 


 obkročný rým *
 přerývaný rým *
 sdružený rým *
 střídavý rým *

5) Karel Hynek Mácha: Máj 
Byl pozdní večer – první máj – 
večerní máj – byl lásky čas. 
Hrdliččin zval ku lásce hlas,
kde borový zaváněl háj.
O lásce šeptal tichý mech;
kvetoucí strom lhal lásky žel, 
svou lásku slavík růži pěl,
růžinu jevil vonný vzdech.


 obkročný rým *
 přerývaný rým *
 sdružený rým *
 střídavý rým *

6) Jaroslav Seifert: První dopis mamince 
Už vím, dám dopis na zrcadlo 
či do košíčku na šití,
však žel dosud mě nenapadlo 
co psát, jak dopis začíti.

Maminko moje milovaná,
a v zubech konec násadky,
přemýšlím; stránka nenapsaná
čeká a čeká na řádky.


 obkročný rým *
 přerývaný rým *
 sdružený rým *
 střídavý rým *

 

Leonard Cohen

sbírka nezjištěna
 
Půlnoční žalm
 
Podrž mě tvrdé světlo, měkké světlo podrž mě,
měsíční světlo obal mě ve svých horách,
sluneční světlo sežehni mě ve svých vysokých vlnách,
železné smrti ve své temnotě opanuj mě,
do jutových pytlů bankéři zašijte mě,
v pozlacených pokojích doktoři vykastrujte mě,
na bojištích lovci ovládněte mne.
budu hladovět dokud mě věštci nenajdou,
budu krvácet dokud mě andělé neovážou,
dál zpívám dokud mě kostely neoslepí,
dál miluji dokud mě ozubená kola nenavinou.
Podrž mě tvrdé světlo, měkké světlo dodrž mě,
měsíční světlo obal mě ve svých horách,
sluneční světlo sežehni mě ve svých vysokých vlnách,
železné světlo ochraň mě ve svém drátoví,
světlo smrti ve své temnotě opanuj mě.

 

Bukowski: http://bukowski.unas.cz/

 



Literání druhy – chápeme jako tři základní způsoby existence literárního díla – lyrika, epika
a drama
Literární žánry – označujeme tak literární útvary, které se realizují uvnitř literárních druhů
– román, óda, tragédie, přičemž i tyto žánry jsou dále diferencovány na žánrové varianty –
k románu: utopický, historický, psychologický...
Žánr je skupina děl, která mají některé společné znaky, jako je forma a kompozice. Jednotlivé
žánry podléhají vývoji a proměnám v rámci jednotlivých literárních směrů a tvorby
samotných autorů a mohou se pohybovat na pomezí více literárních druhů. Viz dále!
 
Lyrika je literární druh, který nemá děj, vyjadřuje pocity, nálady, dojmy, myšlenky a úvahy autora nebo hrdiny – reflektuje spíše stav
 
Rozlišujeme lyriku osobní, intimní, milostnou, přírodní, sociální a politickou, didaktickou, reflexivní, meditativní apod.
 
K základním žánrům (druhové formy) lyriky patří:
•Píseň – kratší báseň s pravidelným rytmem a výrazným rýmem, jedná se o
nejoblíbenější žánr lidové slovesnosti
• Óda – oslavná, radostná báseň, staří Řekové tak označovali lyrický projev vůbec.
Žánrovou variantou ódy je hymnus, určený k oslavě toho nejvyššího – boha, vlasti,
národa
• Elegie (žalozpěv) je báseň vyjadřující smutek. Původně měla politický ráz, až posléze
byla chápána jako projev žalosti nad ztrátou něčeho nám blízkého.
• Žalm – lyrický útvar zaměřený nábožensky, stává se součástí židovské i křesťanské
liturgie. Vyznačuje se oslavnými motivy, projevy smutku a kajícnosti. (známé jsou
Žalmy krále Davida ze Starého zákona)
• Epigram – kritická, vtipná satirická báseň s pointou ostře se vyjadřující k určité
události, osobě nebo jevu.
 
Žánry stojící na pomezí lyriky a epiky:
•Balada je báseň tematicky zaměřená na zachycení marného zápasu člověka
s přírodními nebo společenskými silami, má pochmurný děj a často končí tragicky, má
rychlý spád a mnohdy v ní vystupují nadpřirozené bytosti.
• Romance – báseň, která v opozici k baladě volí optimistické téma. Vzhledem k jisté
nekonkrétnosti definice užívali autoři toto označení pro velmi různorodá díla
• Básnická povídka, v rus lit. Poema – rozsáhlá báseň, jejíž děj bývá potlačen a úkor
líčení citů, dojmů a nálad.
 
Tradiční básnické formy:
 
• Sonet (znělka) – básnická forma skládající se ze čtrnácti veršů rozdělených do čtyř
strof, první dvě jsou čtyřveršové (kvarteta), druhé dvě tříveršové (terceta)
• Francouzská balada (také villonská) je složena ze tří desetiveršových slok, z nichž
každá končí vždy stejnými verši (refrénem), a pětiveršového poslání
• Italská balada (balatta) je složena ze čtyřveršové a desetiveršové strofy

 

Zpět