Sametová revoluce

12.06.2012 19:39

 http://cs.wikipedia.org/wiki/Sametov%C3%A1_revoluce

Sametová revoluce (slovensky nežná revolúcia) je označení období změn v Československu mezi 17. listopadem a 29. prosincem roku 1989, které vedly k pádu komunistického režimu a přeměně politického zřízení na demokratické principy. K urychlení změn přispěl rozpad bývalého Východního bloku a narůstající nespokojenost obyvatelstva s ekonomickou a politickou situací v zemi.

Revoluce se označuje názvem „sametová revoluce“ pro svůj nenásilný charakter, kdy pro převzetí moci nebylo potřeba použít násilí či ozbrojeného boje. Vyjma událostí ze 17. listopadu, kdy byli studenti napadeni Veřejnou bezpečností, byla revoluce provedena bez násilí a během státního převratu nebyl zmařen jediný život. Název vymyslel český novinář[zdroj?], od kterého se rychle dostal do zahraničních médií[zdroj?] a následně i do Československa, kde byl rychle přijat. Termín se pak začal využívat jako synonymum pro revoluce, u kterých je moc získána bez násilí.

 

 

Nejasnosti a teorie

Vyšetřovací komise pro objasnění událostí 17. listopadu 1989 konstatovala, že: Zásah proti manifestujícím nebyl předem naplánován [...] nebyl prokázán vliv KGB na událostech 17. 11. 1989 [...] zásah na Národní třídě neměl vést k odstranění tehdejšího politického vedení KSČ.[48]

Přesto se však do dnešních dnů vynořuje kolem Sametové revoluce velká řada nezodpovězených otázek a konspiračních teorií. Nejčastěji rozebíraná otázka je, jak moc tehdejší vládní struktury spolu s StB o celé události věděly a jestli nebyla revoluce částečně připravena. Spekuluje se o tom, že tvrdý zásah ze 17. listopadu byl připraven StB a že měl být nástrojem vnitropolitického boje o moc v komunistické straně. Předpokládané demonstrace proti tomuto zásahu mohly posloužit jako páka na odvolání vládnoucích špiček a dosazení nových.[49] Zásah však vyvolal rozsáhlou bouři nevole, přerostla do rozměrů, kdy se již nedala nikterak zastavit a ani usměrnit, čímž zapříčinila pád komunistické vlády.[zdroj?] Mezi nejčastěji uváděné body této teorie patří:

  • Údajná existence druhého velitelského štábu během zásahu.[49][50]
  • Údajná přítomnost sovětského generála v řídícím štábu.[50]
  • Omdlení příslušníka StB Zifčáka, které bylo později interpretováno jako předstírání smrti studenta. Tato dezinformace měla údajně vyburcovat lid.[21]
  • Nečinnost mocenských složek, zejména Státní bezpečnosti, které mohly revoluci potlačit silou.[49][50]
  • Nečinnost Sovětského svazu.[51]

Tyto spekulace podpořil i bývalý důstojník StB Zifčák.[52]V roce 2009 v jednom rozhovoru například Zifčák uvedl, že u StB měl na starosti studentské hnutí a podílel se na založení "Nezávislého studentského hnutí", které demonstraci na Albertově svolalo a tuto informaci předalo do Svobodné Evropy a Hlasu Ameriky. Dále konstatoval, že měl s kolegy úkol průvod navést směrem na Václavské náměstí a sehrát mrtvého studenta, což údajně přiznal také Zifčákův nadřízený major Petr Žák. Šiření zprávy měla zajistit Drahomíra Drážská, která byla údajně členem Zifčákovy skupiny.[53] Při výslechu na vojenské prokuratuře v roce 1990 ovšem Zifčák původně uvedl, že si vymýšlí.[21] Sama Dražská v rozhovoru v roce 2009 přiznala, že si zprávu o zabití studenta vymyslela, a odmítla, že by byla spolupracovnicí StB.[54]

Jiné verze tvrdí, že Sametová revoluce byla více či méně organizováným předáním moci, při kterém vlastně k žádné zásadnější mocenské změně nedošlo.[51] Dalším předmětem spekulací je do jaké míry bylo revolucí přeměněno personální obsazení postů nejvyšších představitelů státu.[51] Osobní účast na vládnutí v Československé či České republice i po revoluci častokrát měli bývalí členové KSČ a agenti a spolupracovníci STB (např. Richard Sacher- první polistopadový ministr vnitra byl spolupracovník vojenské kontrarozvědky (součást Státní Bezpečnosti) umožnil skartovat velké množství dokumentů STB, Jan Fischer - premiér úřednické vlády 2009 - 2010, mezi lety 1980-1989 člen KSČ, Dušan Tříska - architekt kupónové privatizace a agent StB[55]).

Zpět