Spodoba znělosti, správná výslovnost

19.09.2011 11:40

Znělé x neznělé

znělé neznělé
b p
v f
d t
ď ť
z s
ž š
g k
h ch
jen znělé r,l,m,nň,j
jen neznělé c, č
ř

podle sousedící samohlásky

(řepa - znělé, tři - neznělé)

Spodoba znělosti

píšeme souhlásku, kterou má slovo v jiných tvarech
(i když slyšíme jinou)

 

   

prosba (slyšíme [prozba])

prosit

 

hloubka (slyšíme [hloupka])

hloubek

   

Když se potká znělá a neznělá, vysloví se obojí podle té poslední

níz<-ký  [níský] (neznělé)     tak<-že [tagže]  (znělé)

 

CVIČENÍ

rozdíl v délce:

  • slévá - sleva
  • vál - val
  • může - muže
  • drahá - dráha
  • poleva - polévá
  • krůta - krutá
  • zpráva - zprava
  • býlí - bili
  • hráčka - hračka
  • ráda - rada

Vysvětlete rozdíl:

  • nabýt - nabít      Nabít pistoli. Nabýt bohatství.
  • pýše - píše         Píše domácí úkol. Erika díky své pýše upadla.
  • umívá - umývá   Umývám nádobí. Jiřík umí dobře matematiku. 
  • výra - víra          Děda chytil velkého výra.  Víra v boha.
  • vysel - visel        Karel visel na horolezecké stěně. Vysel všechno obilí.  
  • mys - mis           
  • pyly - pili - pily    Pyly stromů a trav jsou alergeny. Pili vodu. Pily vodu. 
  • zavyl - zavil        Zavyl vlk. Zavil dítě do povijanu.

 

 

výslovnost stejných souhlásek

  • dvě souhlásky se vyslovují jako jediná: všude tam, kde necítíme sklad slova /nejčastěji na tzv. příponovém švu : Anna, panna, měkký, cenný, babiččin,leccos ...
  • jako jedinou vyslovujeme i souhlásky, které se staly stejnými spodobou: vítězství /vítěství/, Slezsko, užší 
     
  • dvě souhlásky se vyslovují zdvojeně tam, kde by mohlo dojít k změnám smyslu:
  •  nejjistější - nejistější, podaný - poddaný, racci - raci
  • na švu složených slov - půllitr, půlletý, dvojjazyčný
  • v příponách rozkazovacího způsobu zakončených na -me oznamme, uvědomme si
  • ve spojeních s částicí -li: věděl-li, říkal-li
  • na hranici dvou slov: byl lovec, náš Šimon 

 

splývání:

ts, ds: dětství, lidstvo (v c)

tš, dš: většina, mladší (v č)

 

Zpět