Tvarosloví

17.10.2011 21:59

Opakování

22/9 Doplň

  • absolutně 
  • autu
  • minimálně
  • automatický
  • luxus
  • relaci
  • signál
  • realizovat
  • export
  • volejbal
  • basketbal
  • kvalita
  • experiment
  • aparát
  • anulován

 

 

  • absolutně - úplně
  • informace - zpráva, údaj
  • aut - postavení mimo hru
  • minimálně - nejméně
  • automatický - samočinný
  • luxus - přepych
  • relaci - vysílání
  • signál - znamení
  • realizovat - uskutečnit
  • export - vývoz
  • volejbal - házená
  • basketbal - košíková
  • kvalita - hodnota
  • experiment - pokus
  • aparát - přístroj
  • centrum - střed
  • anulován - zrušen

Tvarosloví

Slovní druhy

 

 

 
1. Podstatná jména (Substantiva)
- názvy osob, zvířat a věcí, vlastností, dějů a vztahů (sova, rychlost)
- ve větě: zpravidla podmět nebo předmět
 
2. Přídavná jména (Adjektiva)
- vlastnosti osob, zvířat, věcí a jevů (krásný, cizí)
- ve větě: shodný přívlastek
 
3. Zájmena (Pronomina)
- zastupují substantiva a adjektiva (ta, to, můj, tvůj)
- ve větě: stejný druh jako podstatná n. přídavná jména, která zastupují
proč - zájmeno tázací, pokud stojí na začátku tázací věty... např. Proč mě zase nosíš květiny? proč - zájmeno vztažné, pokud stojí v souvětí za čárkou a připojuje vedlejší větu... např. Nevím, proč musím pracovat za tak málo peněz.
 
4. Číslovky (Numerália)
- slova významu číselného, vyjadřují počet, pořadí apod. (tři, sto, pátý, trojnásobný)
- ve větě: jako podstatná n. přídavná jména, někdy jako příslovce (třikrát)
 
5. Slovesa (Verba)
- vyjadřují děj, a to činnost nebo stav (psát, vidět, ležet)
- ve větě: slovesný přísudek (tvary určité)
 
Neohebné slovní druhy:
 
6. Příslovce (Adverbia)
vyjadřují bližší okolnosti dějů: místo (zde), čas (brzy), způsob (dobře), příčinu (proto) míru (dosti, velice)
ve větách závislá na:
- slovesech: příslovečné určení (žijeme zdravě)
- podstatných jménech: přívlastek neshodný (návrat domů, cesta pešky)
vznik:
- od přídavných jmen - většinou (dobrý - dobře)
- od zájmen (zájmenná příslovce: tudy, kam, tehdy, kdy, kudy,...)
- ustrnutím prostého pádu jmen (kolem, honem, daleko, blízko)
- ustrnutím slovesného tvaru (leže, stoje, kleče)
- příslovečné spřežky - ustrnutí předložkového pádu (nahlas, dodnes, pokaždé, zatím)
+ ustálená příslovečná spojení: (milerád, křížem krážem, jakživ mermomocí, bohudík, bohužel, stůj co stůj) - píši se dohromady, někdy i zvlášť
- záporová: ne, nikoli, nikam, nikde, nikdy …
 
7. Předložky (Prepozice)
- vyjadřují bližší okolnosti
- patří ke jménům, jejichž pády řídí (z, do, pod, s)
- teprve ve spojení se jmény nabývají věcný význam
- ve větě: součást příslovečného určení, (přívlastku, doplňku, předmětu)
- vyjadřují místo, čas, způsob, příčinu, důvod
jejich význam se projeví ve spojení se jmény, nevyskytují se samostatně
- ve spojení se svým jménem tvoří předložkovou vazbu (pád)
 
8. Spojky(Konjunkce)
- slouží ke spojování vět a větných členů; teprve ve spojení s nimi nabývají svého významu
- nejsou větným členem; neplnovýznamový slovní druh
- některé spojky mohou mít platnost částic
souřadicí - a, i, ani, nebo, anebo, ale, avšak, neboť, ať, buď - nebo..
podřadicí - když, jakmile, protože, že, aby, -li, kdyby, ač, třebaže..
 
9. Částice (Partikule)
- uvozují věty a vyjadřují postoj mluvčího k větě nebo i ke slovům
- ve větě: žádný větný člen
- nejsou větným členem; neplnovýznamový slovní druh
- úlohu částic můžou plnit:
  •       spojky (Ale to je překvapení!, Že se ti chce )
  •     příslovce (právě proto, no právě) - neuvozují větu, význam přitakávací
  •  
 
10.Citoslovce (Interjekce)
- vyjadřují city, nálady a vůli mluvícího anebo označují hlasy a zvuky (kokodá, hej, bum)
- zpravidla stojí samostatně a nespojují se s jinými slovy do vět (mimo zvuků)
- ve větě: žádný větný člen (mohou zastupovat přísudek n. podmět)
- nebo hlasy a zvuky (zvukomalebná) - od těchto citoslovcí se tvoří slovesa (břink - břinkat)
- významově nesamostatná
- ustrnulé tvary jiných slovních druhů (pane-čku, běda, hybaj, bože, vida, hrome)
- ve větě se zpravidla nespojují ve skladební dvojici, stojí samostatně, nahrazují zvolací větu
oddělena čárkou (Brr, to je zima)
některá citoslovce (obvykle zvukomalebná) mohou zastupovat větné členy:
    o přísudek - (Žába žbluňk do vody.)
    o podmět - (Na dvoře se ozývalo haf haf.)
 

http://slovnidruhy.cz/testy/

http://testy.nanic.cz/testy/cestina/slovni-druhy-cj/

25/3

 

Slova, která mohou být různými slovními druhy
 

 

že
ale
právě
vlivem
proto
blízko
dobře
místo
 
 

 

Slova, která mohou být různými slovními druhy

 

že
  •     částice (že jsem to nevěděl)
  •     spojka (řekl, že nikam nepůjde)
ale
  •     spojka (prší, ale nefouká)
  •     částice (ale sluší ti to)
  •     citoslovce (Ale, ale! Kampak tak brzy)
právě
  •     příslovce (právě o tobě mluvíme)
  •     částice (no právě)
vlivem
  •     podstatné jméno (být pod vlivem přátel)
  •     předložka (vlivem okolností)
proto
  •     příslovce (dostat co proto)
  •     spojka (neuklidil, a proto dostal vynadáno)
  •     částice (no proto!)
blízko
  •     příslovce (prázdniny jsou blízko)
  •     předložka (bydlet blízko letiště)
dobře
  •     příslovce (udělal to dobře)
  •     částice (no dobře)
místo
  •     podstatné jméno (pusté místo)
  •     příslovce (místo do školy šel k lékaři)
  •     předložka (šel tam místo ní)
další příklady: domů, během, kolem
 

Pomnožná, hromadná, látková

 
Zpět