Výklad - Kolešovice

05.01.2012 21:43

http://www.kouzlodopravy.ic.cz/zr.lokalky/zrlokalky.html

 

 

 

 

První zmínka o obci pochází z roku 1318, kdy zde drží tvrz (dnešní Domov důchodců) Vojslav z Kolešovic. V roce 1325 Přeh z Kolešovic kupuje se svým bratrem, který je Bernard z Blšan velkou usedlost v Děkově a ve Vysoké Libni. Jak dlouho byl Přeh z Kolešovic vládcem není známo, neboť z let 1326 -1360 není žádný dochovaný zápis o kolešovických pánech. V roce 1360 převzala Kolešovice Voršila z Kolešovic, která obdržela zámek a kostel pro svého syna Pešta Probsta. Roku 1363 však Kolešovice opustila a koupila sobě vlastní kostel sv.Jana v Praze. V průběhu roku 1363 - 1370 páni svůj majetek z Kolešovic prodali panu Ottovi z Chráštan a odstěhovali se do Prahy. Svůj majetek však pán Otta z Chráštan neudržel dlouho neboť ho roku 1375 prodal Albrechtu z Kolovrat. Kolovratští drží vládu v Kolešovicích plných 166 let a sice do roku 1541. Albrecht zemřel v roce 1392 a zanechal po sobě syna stejného jména a též strýce a synovce téhož jména a pojmenoval je mladší, starší a nejstarší Albrecht. Roku 1541 kupuje Kolešovice Jeroným Hrobčický z Hrobčic, který zemřel roku 1571. Jeho syn Havel hospodařil dobře a nashromáždil majetek pro svých pět synů a roku 1618 učinil poslední pořízení ve prospěch svého syna téhož jména a odkázal mu Kolešovice spolu s dalšími částmi. Roku 1623 byly dědici odňaty Kolešovice, Hořesedly a Újezdec (dnešní Nouzov) a prodány Janu Mynychovi z Arcperku c.k.dvorskému služebníkovi. Roku 1717 odprodala správkyně vdova Mosemiliána Justina rozená Babkova z Nezeříka výsku Újezdec Pavlu Resnšperkovi z Renšperka. Ten roku 1720 postavil nové panské obydlí, ale po smrti vdovy Mosimiliány se našlo tolik dluhů, že nebylo možné panství udržet déle. Panství přišlo na prodej, kde ho roku 1720 koupil Jiří Olivier Wallis. Wallisovi potomci vládli v Kolešovicích až do skončení II.světové války, i když potomek Jiří Olivier Wallis s manželkou Stefaniií, se kterou měl dvě dcery pronajal statek nájemci Sedláčkovi, později Kozinovi a Millerovi do roku 1924, kdy přišla pozemková reforma.           Obecní kronika se v průběhu okupace a II.světové války ztratila.
Pivovar Kolešovice
Původní pivovar byl v obci postaven koncem 16. století při hospodářském dvoru u renesační tvrze za doby Jeronýma Hrobčického z Hrobčic. V roce 1653 stavitel Hofmann z Kolešovic postavil novou varnu a za toto dílo obdržel odměnu 280 grošů čistého výdělku, 10 měřic žita, 5 měřic pšenice a čvrtku sudu starého piva. O roku 1720 obec vlastnil rod Wallisů, který zde založil i zámek a v roce 1840 zrenovoval i zdejší pivovar. Modernější provoz zdejšího pivovaru zdárně konkuroval nedalekému petrohradskému a krušovickému pivovaru. Ječmen pro výrobu pocházel z panských polí, chmel zase z panských chmelnic, které Wallisové zakládali v okolí. Od konce 19. století byl pivovar pronajímám. Pivo se vařilo až do roku 1921 a do roku 1926 se pivovar využíval na výrobu limonád a sodové vody. Výroba postupně klesala a v roce 1926 byl provoz ukončen úplně. V II. světové válce sloužil pivovar jako skladiště a překladiště materiálu. V roce 1950 byla v areálu zřízena Strojní traktorová stanice se sídlem v Olešné a po ustálení a vyřešení problémů se založením JZD bylo dotvořeno středisko mechanizační. V současné době nalezneme na místech bývalého pivovaru jen zlomek jeho staveb, které v současné době pro svoji potřebu užívá zdejší zemědělský podník. Na návsi se pouze zachovaly ležácké sklepy, které ležely zcela mimo prostor pivovaru a nejsou zpřístupněny veřejnosti. 
Cukrovar
V obci pod nádražím stával cukrovar, který ale neměl dlouhého trvání a v roce 1909 vyhořel (postaven byl roku 1868). V roce 1910 byla v areálu zavedena výrobna krmiv z chmelových pružin. Výrobna bohužel také neměla dlouhého trvání neboť došlo k samovznícení od skladování chmelových pružin. Po požáru zůstala jen kancelářská budova, která dodnes slouží jako rodinný domek. Až do roku 1925 byly sutiny cukrovaru nepovšimnuty, ale pak se rozprodaly na materiál, ze kterého byly postaveny další obytné domky. Komín, který byl vysoký 52 m byl odstřelen 1929.
Železniční doprava na trase Krupá – Kolešovice
Historie jedné z prvních místních drah u nás se začala psát na začátku poslední čtvrtiny předminulého století. Koncesní listinu obdrželi 17. května 1882 železniční podnikatelé J.Muzika a K.Schnabel. Ještě téhož roku, výnosem Ministerstva obchodu z 25.října, se koncese přenesla na Buštěhradskou dráhu. Ve dnech 2. až 6.dubna 1883 se konala politická pochůzka a 26.května 1883 obdrželo podnikatelství Antonín Hondel z Chocně stavební koncesi. Práce na stavbě dvanáct kilometrů dlouhé tratě probíhaly díky příznivému terénu velmi rychle. Na stavbě pracovalo denně průměrně 330 dělníků a již 10.září 1883 se mohla konat technicko-policení zkouška. Téhož dne byla vydána provozní koncese. Všeobecný provoz na trati byla slavnostně zahájen 15.září 1883 vypravením prvního vlaku z Kolešovic v 8:45 hodin. Potřeby železniční dráhy využíval zejména zdejší cukrovar. V budoucnu sloužila železniční dráha pro přepravu dřeva, materiálu pro zemědělství a osobní přepravu. Na nádrží je také výtopna, která se již nevyužívá. V roce 2008 proběhly ve dnech 13. a 14.září oslavy výročí 125 let od zahájení provozu na trati Krupá - Kolešovice. V průběhu oslav proběhl v místech u brodu "Nálet na historický vlak", jehož hlavními aktéry byla SHVPL Kolešovice. Slavnosti se zúčastnilo téměř 600 diváků.

http://rakovnicky.denik.cz/zpravy_region/kolesovice_20080612.html: Kolešovice leží severozápadně od Prahy ve vzdálenosti 60 km a 10 km od Rakovníka na území Rakovnické pahorkatiny a do jejího územního plánu patří obce Zderaz a Heřmanov. Obec je poprvé připomínána k roku 1318 jako sídlo vladyky Vojslava z Kolešovic. Ten také pravděpodobně nechal postavit ve vsi tvrz. Vladykům z Kolešovic patřil majetek do roku 1396, kdy ho získali Kolowratové a po nich, roku 1541, Jeroným Hrobčický z Hrobčic.
Ten nechal starou tvrz přestavět v renesančním slohu na pohodlnější sídlo. V březnu 1707, kdy byl majitelem panství Jan Ferdinand Nostic, však tvrz i s veškerým zařízením a rodinným archivem vyhořela. Roku 1720 koupil Kolešovice Jiří Olivier hrabě Wallis z Carringhmain. O čtyři roky později byla na místě bývalé tvrze dokončena stavba nového zámku. Byla to prostá jednopatrová budova krytá šindelem. Dnes jsou v ní umístěny kanceláře, dílny a prádelna domova důchodců. Po smrti Jiřího Oliviera Wallise roku 1744 zdědil kolešovické panství jeho syn Štěpán. Ten také nechal vedle starého zámku postavit zámek nový.
Není známo, kdy se tak stalo a kdo byl stavitelem. Součástí kulturní památky je starý a nový zámek, ohradní zeď s branami a zámecký park.
Pozoruhodnou alej nepřehlédnete při procházce zámeckým parkem v Kolešovicích. Na hrázi rozlehlého Zámeckého rybníka rostou ve dvou řadách vedle sebe dvě desítky mohutných dubů letních, jejichž věk se odhaduje na tři sta let. Je to nejstarší památné stromořadí dubů na Rakovnicku. Právě věk a vzrůst kolešovických dubů byl před dvanácti lety důvodem k jejich vyhlášení za památné, jinými slovy – za stromy mimořádně významné.
Vzhled a postavení obce zásadně ovlivnil vývoj po II.světové válce - osidlování a kolektivizace, neboť Kolešovice, Zderaz a Heřmanov byly pohraničními obcemi Sudet, přičemž sudetští Němci tvořili před válkou převážnou část obyvatelstva v obcích. Bohužel, obecní kronika se v průběhu okupace a II.světové války ztratila.
Za zmínku jistě stojí, že v obci stával pivovar a také cukrovar. Torza obvodových zdí bývalého mlýna zvaného Bílý je možné najít nedaleko obce na Kolešovickém potoce.
V minulém století patřila obec mezi významné chmelařské oblasti.
Mezi další zajímavé památky, které je v okolí možné nalézt, patří také mnoho křížů, kapliček a soch nebo spíše jejich částí, torz a zbytků.
Kolešovicko patří v tomto ohledu mezi nejzajímavější lokality a z těchto důvodů doporučuji udělat si výlet a navštívit tuto obec a okolí.

 

 

Zpět