Výklad

08.12.2011 22:15

test9.docx (14,1 kB)

 

 

Sloh - výklad

Autor: barusek® Datum: 16.02.10 17:57 odpovědí: 1

Dobrý den mám otázku. Víte, mám udělat na čj úkol. Mám formou výkladu vysvětlit malým dětem (1., 2. třída) sčítání a odčítání pomocí jablek a hrušek. Je to fakt pitomí. Nevíte někdo jak na to?

 

Odpovědi na otázku:

Autor: pu®
Datum: 16.02.10 18:09
Předmět: RE: Sloh - výklad
 

Výklad je v podstatě to, co posloucháš každý den ve škole od učitelů. Vzpomeň si, jak vysvětlovali nějakou matematickou látku vám, a na to aplikuj sčítání jablek. Začala bych asi takto:

Dnes jsme si slíbili sčítání a odčítání, tak s chutí do toho! A aby ta chuť byla opravdová, vezmeme si lahodná jablíčka a slaďounké hrušky...
blablabla (tady popíšeš, jak se sčítá a odčítá)
A teď, děti, když už jste to pochopily, si ovoce sníme! A kolik jsme ho dohromady snědli? Mařenka jedno, Pepík dvě, nezdvořák, no tak to jsou dohromady kolik? Správně, tři.

Je to praštěný úkol, ale vzpomeň na svou první druhou třídu, sofistikovaný útvar z toho nikdy neuděláš. Oprosti se od toho, že to "zní trapně" a zkus trochu nadhledu a vtipu, ať to není tak fádní. Je to prostě taková jednoduchá přednáška. Tipuju tak na stránku až dvě A5, delší by to být nemělo, ať to není nuda. Hodně štěstí!

 

 

 

 

Výklad

 

Metoda rozvíjející úroveň: Porozumění

Výklad učitelky Maxové z filmu Obecná škola

Trochu jiný přístup Igora Hnízda z filmu Obecná škola

 

V mluveném projevu velmi záleží na jeho členění. Vhodným kladením pauz členíme projev na kratší úseky. Správné členění souvisí se správným dýcháním. Členění projevu přispívá k porozumění jeho obsahu.
Důležité je i tempo řeči. Tempo má být v souladu s obsahem a bere ohled na posluchače.
 
Než začneme mluvit, musíme si uvědomit:
- co je cílem projevu - připravíme si osnovu
- ke komu budeme hovořit - uplatňujeme kontaktové prostředky (oslovení ve 2.os. č.mn., 1.os. č.mn., když se obracíme na posluchače)
- jak dlouho budeme hovořit - optimální pozornost udržíme dobře připraveným a předneseným projevem 15 - 20 minut
- kde budeme vystupovat - velikost místnosti, zda budeme mít k dispozici mikrofon
- kdy budeme hovořit - dopoledne jsou posluchači pozornější než odpoledne, kdy již vyslechli mnoho příspěvků
 
zápis
 
Výklad
Zásady
 
1. přehlednost - oslovení posluchačů, vytyčení tématu, vlastní stať, závěr, ve kterém poděkujeme za pozornost, kterou nám posluchači věnovali
2. logická výstavba - neodbíháme od tématu, vyjadřujeme se přesně
3. srozumitelnost - vždy mluvíme spisovným jazykem, dbáme na výslovnost, silovou modulaci hlasu (nešeptáme ani nekřičíme), klidně dýcháme a nespěcháme, dáme pozor na neúměrná gesta a mimiku

 

Charakteristická činnost žáka:

  • naslouchá
  • pozoruje
  • zaznamenává podstatné
  • pamatuje si
  • klade otázky

Charakteristiská činnost učitele:

  • odlišit od vysvětlení (spíše komplexnější) 
  • vysvětluje a vizualizuje pojmy, procesy a souvislosti mezi nimi 
  • ověřuje si porozumění, bere v úvahu různé učební styly žáků 
  • zaznamenává podstatné 
  • usiluje o vytvoření systému
  •  

 

 

Internet

OSNOVA:

1. Význam slova Internet
 
2. Vývoj Internetu
  a) Zárodek Internetu
  b) Užívání mezi civilisty
  c) Komunikace přes Internet
  d) Velký rozmach
  e) Nabídka služeb
 
3. Důležitost Internetu

Slovo Internet se skládá z mezinárodní předpony inter a anglického slova net. Spojení těchto dvou slov původně označovalo jednu ze sítí připojených k Internetu, avšak došlo k zobecnění pojmu, který dnes označuje celou tuto síť. Internet představuje celosvětový systém navzájem propojených sítí, ve kterých počítače mezi sebou komunikují za účelem poskytování a výměny dat.

Počátky zprovoznění tohoto fenoménu se datují už k roku 1969, kdy byla ministerstvem obrany USA vytvořena síť s názvem Arpanet, která byla zárodkem toho, co dnes chápeme jako Internet. Právě tehdy, pomocí této technologie, došlo k prvnímu přenášení dat mezi pouhými čtyřmi počítači na univerzitách v různých částech Severní Ameriky. Až do poloviny osmdesátých let se Internet nijak zvlášť nerozvíjel. Byl spíše ve fázi testovací a přístup byl omezen jen pro vládní a vojenské složky.

Od roku 1983 přestal působit pouze ve vojenských sektorech a jeho užívání se povolilo i mezi civilní obyvatelstvo. Začal tak s oblibou nacházet své sponzory, kteří rozvoj financovali nemalými částkami, za účelem proniknutí a zpřístupnění této sítě veřejnosti ve vyspělých zemích.

Nicméně velký rozvoj nenastal ani v nejbližších několika letech, v roce 1984 to bylo ještě pouhých 1000 připojených počítačů. Postupně se však počet připojení k této síti začalo zvyšovat, čím dál více se nacházelo uplatnění v široké škále uživatelů, tehdy zejména pro možnost elektronické poštovní komunikace, a tak rok 1992 s sebou přinesl zlomení první milionové hranice uživatelů on-line.
S vývojem a oblibou ve stolních počítačích mezi populací se síť čím dál více technicky zdokonalovala a našla si i své první komerční účely, především reklamního charakteru.

Razantní rozmach přišel ale až s rokem 1994, kdy byl vyvinut první WWW prohlížeč, díky kterému se stala práce s Internetem podstatně jednodušší a který dal podobu tváře Internetu tak, jak ho známe dnes. Spustila se tak internetová horečka po celém světě, v roce 1995 bylo zaznamenáno již bezmála 20 milionů uživatelů a v roce 2000 počet stoupl až ku 300 milionů uživatelů Internetu. V současné době se odhaduje na 2 miliardy připojení a jejich počet nadále roste.

Internet dnes lidem nabízí nesčetně možností a služeb. Pro svoji přizpůsobivost si našel uplatnění v téměř každém odvětví průmyslu a obchodu dnešního světa. Může být velkým pomocníkem v osobním i profesním životě, a to pro svou všestrannost, jednoduchost a rychlost, jíž v dnešní době disponuje. Internet uspokojuje potřeby moderní celosvětové populace. Po připojení k Internetu nachází uživatel prostřednictvím WWW stránek na svém monitoru počítače žádané informace téměř okamžitě, kdykoliv a o čemkoliv, o co má dotyčný v daný moment zájem.

Internet nabízí však desítky dalších užitečných služeb pro lidstvo, a tak se stal již nedílnou součástí systémů řídících život na Zemi. Dokonce si někteří lidé už život bez Internetu nedokáží ani představit.

 

Zdroj: Jan Zamrazil, 03.11.2009

Zdroj: http://www.cesky-jazyk.cz/slohovky/vyklady/internet.html#ixzz1gDerlkS9 

 

O (frontálním, školním) výkladu:

Robinson s titulky: http://www.ted.com/talks/lang/cs/ken_robinson_says_schools_kill_creativity.html

http://paral.blog.respekt.ihned.cz/c1-51633610-vazi-si-zaci-ucitelu-jako-lide-politiku

 

Ideální výklad

RSA subtitled http://www.youtube.com/watch?v=1St0tJVGCW8

 

 

Výklad turistického průvodce po Rakovníku

- mapové značky

- vyhledávání v jízdním řádu

 

 

Frontální výuka je způsob vyučování, v němž učitel pracuje hromadně se všemi žáky ve třídě jednou společnou formou, se stejným obsahem činnosti. Tomu odpovídá také uspořádání prostoru učebny (Průcha, Walterová, Mareš 2001). Frontální vyučování nesestává jen z výkladu učitele, řadíme do něj i učitelem zadanou a řízenou samostatnou práci, společnou kontrolu domácích či školních úkolů, rozhovor učitele s celou třídou, shrnutí učiva, poskytování zpětné vazby a hodnocení žákům. Pro negativní konotace je někdy frontální vyučování nahrazováno pojmem přímé vyučování. 

 
Frontální výuka bývá kritizována především z těchto důvodů:
1. Znalosti žáků získané frontálním způsobem výuky mohou být mělké.
Pokud jsou žáci seznamováni s novým učivem výhradně nebo převážně formou
výkladu učitele, může se stát, že nezískají dostatek zkušeností, aby pochopili podstatu učiva, pohybují se pouze po povrchu věcí. Těžiště znalostí mohou vytvářet fakta na úkor
složitějších (vyšších) myšlenkových operací, kvantita může dominovat nad kvalitou,
vzájemné souvislosti mohou žákům unikat, vazby v rámci vyučovacího předmětu ani
mezipředmětové vazby nemusejí být rozvinuty do dostatečné hloubky.
 
2. Nevytváří prostor pro vnitřní diferenciaci.
Výklad učitele vedený pro celou třídu je vždy ohrožený tím, že bude příliš náročný
pro pomalejší žáky a příliš snadný pro nadané. 
 
3. Umožňuje pasivitu žáků.
Při delším výkladu klesá pozornost žáků, poslech sebezajímavějšího učiva přestává
být pro ně motivující, umožňuje žákům „spát s otevřenýma očima“. Učitel
stojí před volbou, zda částečně rezignuje a nepozornost části žáků bude trpět,
nebo bude žáky neustále napomínat a tím přerušovat plynulost výkladu. Pokud
se ve třídě sejde více žáků s výchovnými problémy, může být přímé vyučování
značně problematické. 
 
Šetří čas.
 
3. Umožňuje názorné, srozumitelné a systematické podání učiva.
Pokud je dominantním zdrojem informací učitel, může učivo předkládat žákům v postupných krocích od známého k neznámému, od jednoduššího ke složitějšímu, může používat názorných příkladů, zdůrazňovat nejdůležitější informace, výklad může být konzistentní, logický a systematický.
 
4. Eliminuje chyby.
Při frontálním vyučování žáci téměř neslyší „chybná“ tvrzení. Pokud se chyba objeví, je většinou okamžitě korigována. Žáci si tak nefixují mylné představy, které je později potřeba opravovat.
 
5. Umožňuje projevit entuziasmus a flexibilitu učitele.
Frontální vyučování poskytuje učiteli příležitost k tomu, aby projevoval zaujetí obsahem učiva.  Samozřejmě to funguje i naopak. Pokud pozitivní vztah k oboru u učitele chybí, jen těžko lze očekávat zájem u žáků. Při frontálním vyučování se může dobře projevit také erudovanost, flexibilita a profesionalita učitele.
 
6. Je od rodičů a prarodičů českých žáků často očekávána.
Používání frontálního vyučování lze sledovat daleko do minulosti. Je to způsob, který zažila většina rodičů dnešních žáků, a proto je od školy nejčastěji očekáváno. (Starý 2008, Walberg, Paik 2000)

 

 

Zpět